Převodník jednotek hmotnosti – prohlédni si 150 jednotek

Napiš číslo do pole Převést z a v seznamu pod polem vyber jeho jednotku. Pod polem Převést na vyber jednotku, ve které chceš výsledek. Výsledek se objeví už během psaní. Funguje to i obráceně: když napíšeš číslo do pole Převést na, převodník dopočítá první pole.

Oba seznamy mají stejných 150 jednotek ve 28 skupinách. Nahoře jsou nejpoužívanější, pak staré české a staré rakouské, trojské a lékárnické, klenotnické a biblické. Následují metrické, imperiální a americké, technické, astronomické a fyzikální jednotky, staré jednotky dalších evropských zemí, japonské, čínské a indické a starověké.

Jednotku nemusíš v seznamu hledat. Napiš ji za číslo, třeba „20 deka“, „5 liber“ nebo „2 metráky“, a převodník ji v seznamu pod polem nastaví a napíše, kterou vybral. Rozumí i skloňovaným tvarům, například „5 kil“ nebo „3 unce“.

Některé názvy patří více jednotkám, protože cent, lot nebo hřivna vážily v každé zemi a době něco jiného. Když napíšeš jen „2 talenty“, převodník vybere biblický talent a pod polem upozorní, že v seznamu jsou i další talenty. Stejně to funguje s centy, centnýři, loty, hřivnami a šekely.

Mnoho starých jednotek nemá hmotnost, na které by se všichni shodli, protože se původní etalony ztratily nebo si prameny odporují. Když takovou jednotku vybereš, řádek pod poli ukáže hodnotu, se kterou počítáme, a rozpětí, které uvádějí prameny. Výsledek pak má jen tolik číslic, kolik prameny dovolují.

Tlačítko Kopírovat výsledek zkopíruje číslo z pole Převést na a Vymazat vše vyprázdní obě pole.

Libra (lb), kterou se dnes váží v USA a ve Velké Británii, má přesně 0,45359237 kg[1]. Unce je její šestnáctina[2], takže má přesně 28,349523125 g. Když americký recept chce 2 libry mouky, je to 0,90718474 kg.

Libra se v českých zemích používala i dřív, jen vážila víc: vídeňská libra měla přibližně 560 g a česká libra 0,513 kg[3]. Pro jednotlivé dvojice s hotovými tabulkami tu je převodník liber na kilogramy, převodník kilogramů na libry a převodník uncí na gramy.

Dekagram je 10 gramů, tedy setina kilogramu. Oficiální značka je dag, v běžném životě se ale častěji píše zastaralé dkg. Kdo v obchodě kupuje méně než kilogram, říká množství obvykle v dekagramech, hovorově „deka“[4]. Takže 20 deka šunky je 200 g a 1 kg má 100 dag. Pole rozumí zápisům „20 deka“, „20 deko“, „20 dkg“ i „20 dag“.

Metrický cent má 100 kg a značku q. Hovorově se mu říká metrák, ve 21. století hlavně při prodeji stavebních hmot, obilí a potravin[5]. Jazykovědný časopis Naše řeč v roce 1966 připomněl, že se u nás pro těch 100 kg začalo říkat jen cent, přestože starý cent vážil v různých zemích kolem 40 až 62 kg[6]. Proto „2 centy“ dají v poli 200 kg a pod polem stojí, že centů je víc.

Staročeský centnýř vážil 61,60 kg a dělil se na 120 liber po 0,513 kg[6]. Převodník počítá českou libru jako cca 513 g a staročeský centnýř jako cca 61,56 kg, protože 120 liber po 0,513 kg dává 61,56 kg.

Od 1. ledna 1765 platila v Čechách rakouská, tedy vídeňská měrná soustava, a to až do zavedení metrické soustavy zákonem z roku 1871. Vídeňská libra měla 0,56006 kg, lot 17,501 g, kvintlík 4,375 g a hřivna 0,280668 kg. Cent měl 56,006 kg a celní cent 50 kg[7]. Na lékařské předpisy se používala vídeňská lékařská libra o zhruba 420 g, dělená na 12 uncí[3].

Když napíšeš třeba „2 loty“ nebo „2 hřivny“, převodník vybere vídeňský lot nebo vídeňskou hřivnu a upozorní, že v seznamu jsou i další. Zápis „1 centnýř“ nastaví staročeský centnýř.

Základní jednotkou hmotnosti v Mezinárodní soustavě jednotek (SI) je kilogram. Od roku 2019 je definován pevnou hodnotou Planckovy konstanty, přesně 6,626 070 15 × 10⁻³⁴ J s. Předtím byl kilogram hmotností mezinárodního prototypu a číslo v nové definici bylo zvoleno tak, aby se kilogram nezměnil[8].

Kilogram je jediná koherentní jednotka SI, jejíž název už obsahuje předponu, a násobky a díly hmotnosti se proto tvoří od gramu: miliontina kilogramu je miligram, ne mikrokilogram[8]. V seznamu jsou všechny jednotky od quectogramu po quettagram. Tuna do SI nepatří, ale Mezinárodní výbor pro váhy a míry ji přijal v roce 1879 a má 1 000 kg[8].

Ve fyzice ne. Hmotnost udává, kolik látky těleso obsahuje, a tíha je síla, kterou ho přitahuje Země. V běžné řeči se slovem váha myslí hmotnost, americký metrologický úřad NIST ale doporučuje říkat hmotnost všude, kde jde o hmotnost[1]. Tento převodník počítá hmotnost, takže síly v newtonech nepřijme.

Kilopond (kp), kterému se říká i kilogram síly (kgf), je tíha 1 kg při normálním tíhovém zrychlení 9,806 65 m/s², tedy přesně 9,806 65 N[9]. Když do pole napíšeš „10 kp“ nebo „5 N“, pole napíše, že to není jednotka hmotnosti.

Trojská unce má 31,1034768 g[2], zhruba o 10 % víc než obyčejná unce, a v trojských uncích se udává cena zlata, stříbra a platiny. Evropská směrnice o jednotkách měření ji připouští jen při obchodu s drahými kovy a jen v členských státech, kde byla povolena 21. dubna 1973[10]. Trojská libra má 12 trojských uncí[1] a pennyweight 24 gránů[2]. Lékárníci dělili unci na 8 drachem a drachmu na 3 skrupule[2], a proto jsou v seznamu lékárnická drachma a skrupul.

Karát jako jednotka hmotnosti drahých kamenů má 0,2 g. Jeho název pochází ze semene rohovníku a jeho hmotnost se později ustálila na 1/444 unce a nakonec na 0,2 gramu[1]. Karát se dělí na 100 bodů[11], takže diamant o 50 bodech váží půl karátu. U zlata znamená karát něco jiného, ryzost: čisté zlato má 24 karátů a jeden karát je 1/24 hmotnostního podílu zlata[12]. Zlato 18karátové tak obsahuje 75 % zlata. Když napíšeš „18 karátů“, pole spočítá 18 karátů hmotnosti, tedy 3,6 g.

Anglický grán (grain) je nejstarší jednotka hmotnosti a nejmenší v soustavách avoirdupois, trojské i lékárnické. Původně to bylo zrno pšenice nebo ječmene, kterým se vážilo zlato a stříbro[1]. Dnes má 64,79891 mg, protože libra má přesně 7 000 gránů[1], a v gránech se udává hmotnost střel a prachu[13].

Britský zákon o vahách a mírách určuje stone jako 14 liber, cent (hundredweight) jako 112 liber a tunu jako 2 240 liber[2]. V USA se této tuně říká dlouhá tuna a krátká tuna má 2 000 liber[1]. Britská tuna (long ton) proto váží 1 016,0469088 kg a americká tuna (short ton) 907,18474 kg. V USA a Kanadě se používá hlavně krátká tuna, ve Velké Británii dlouhá a v zemích s metrickou soustavou metrická tuna[1].

Stone o hmotnosti 6,35029318 kg se ve Velké Británii dodnes používá pro tělesnou hmotnost[1]. Slug je jednotka hmotnosti z britské a americké soustavy měr: je to hmotnost, které libra síly udělí zrychlení jedné stopy za sekundu na druhou[14], zhruba 14,5939 kg[9].

Ruská libra (funt) vážila 409,512 g a dělila se na 32 lotů, 96 zolotniků a 9 216 dolí[15]. Pud měl 40 funtů[16] a převodník ho počítá jako cca 16,3805 kg. Starý polský cetnar měl 160 liber, zhruba 64,8 kg[17].

Ve Francii se před metrickou soustavou vážilo pařížskou librou o zhruba 489,5 g, dělenou na 16 uncí[18]. V Německu znamená slovo Pfund dodnes půl kila: německý celní spolek v roce 1854 stanovil libru na přesně 500 gramů[19]. Ve Španělsku měla arroba 25 kastilských liber, zhruba 11,5 kg[20].

Tola má 180 gránů, tedy 11,6638038 g. V Bangladéši, Indii, Nepálu, Pákistánu a Singapuru se zlaté slitky dodnes prodávají v tolách, nejčastěji po deseti tolách[21]. V Hongkongu má catty 604,78982 g a tael je jeho šestnáctina[22], zhruba 37,8 g. Japonský zákon z roku 1891 stanovil kan na 3,75 kg, tedy na 1 000 momme[23], takže momme váží 3,75 g.

Hmotnost planet a hvězd astronomové často udávají v hmotnostech Země, Jupiteru nebo Slunce. Podle NASA má Země 5,9722 × 10²⁴ kg, Měsíc 7,346 × 10²² kg a Slunce 1,9884 × 10³⁰ kg[24]. Slunce má tedy zhruba 332 943 hmotností Země a Jupiter zhruba 317,8.

Na druhém konci stupnice stojí dalton, dvanáctina hmotnosti atomu uhlíku 12. Dalton (Da) a atomová hmotnostní jednotka (u) jsou dva názvy téže jednotky, která má 1,66053906892 × 10⁻²⁷ kg[8]. V seznamu jsou i hmotnosti elektronu, protonu a neutronu podle CODATA 2022[25].

Babyloňané a Sumerové počítali 60 šekelů na minu a 60 min na talent[1]. Římská libra se dělila na 12 uncí[1] a převodník ji počítá jako cca 329 g. Attická drachma, setina attické miny, váží cca 4,31 g[26].

Základní jednotkou hmotnosti v Bibli je šekel. Závaží z vykopávek váží v průměru zhruba 11,3 g s rozptylem 11 až 13 g. Talent měl 3 000 šekelů, zhruba 34 kg, a mina v Palestině 50 šekelů, zhruba 565 g, v Babylonii ale 60 šekelů[27]. Bible 21 píše, že šekel svatyně je „20 ger“ (Exodus 30,13), a stříbro od 603 550 mužů, kteří dali každý půl šekelu, dalo „100 talentů a 1 775 šekelů“ (Exodus 38,25–26)[28]. Převodník počítá biblický šekel jako cca 11,3 g a pod poli ukazuje rozpětí z pramenů.

Minu Bible 21 překládá jako hřivnu: v Ezechielovi 45,12 „dvacet a pětadvacet a patnáct šekelů ať vám vydá za hřivnu“ a poznámka dodává, že taková hřivna měla 60 šekelů, kdežto běžná jen 50. I talenty z podobenství (Matouš 25,15) jsou tu „hřivny“[28]. Samotné slovo hřivna pole čte jako vídeňskou hřivnu, takže pro biblickou minu napiš třeba „1 biblická hřivna“ nebo ji vyber ze seznamu. Převodník ji počítá s 50 šekely, tedy cca 565 g.

Zlato, které Šalomoun ročně získával, mělo 666 talentů (1. Královská 10,14), podle poznámky Bible 21 asi 23 tun[28]. Převodník pro ně dává cca 22,6 t.