Helios: editor fotek a souborů RAW v prohlížeči

Helios je editor fotek, který otevřeš v prohlížeči jako každou jinou stránku. Nic neinstaluješ, nezakládáš účet a za uložení neplatíš. Původní soubor zůstane beze změny, protože uložení vždy vytvoří nový soubor.

V Heliosu zesvětlíš příliš tmavou fotku a ztmavíš přesvícenou oblohu, odstraníš žlutý nebo modrý nádech, fotku ořízneš a narovnáš křivý horizont, a k tomu ji zaostříš a zmenšíš šum. Máš k dispozici 100 hotových filtrů a můžeš si uložit i vlastní. Nastavení z jedné fotky použiješ na celou sérii, třeba na fotky ze svatby, a nakonec je uložíš všechny najednou ve velikosti pro e-mail, web nebo sociální sítě.

Editor se otevře tlačítkem Otevřít Helios nahoře na této stránce a zabere celou obrazovku. Ikona Arteon v levém horním rohu editoru ho zavře a vrátí tě na tuto stránku. Pokud se editor otevřel tímto tlačítkem, totéž udělá tlačítko Zpět v prohlížeči. Reklamy jsou jen ve zvláštním sloupci u pravého okraje editoru, na mobilu a jiných malých obrazovkách v úzkém pruhu úplně dole, takže nezakrývají fotku ani tlačítka.

Soubor RAW obsahuje surová data ze snímače fotoaparátu, ne hotový obrázek jako JPG nebo TIFF. Tato data mají 12 nebo 14 bitů na kanál, kdežto JPG jen 8, takže soubor RAW pojme mnohem širší rozsah jasu[1]. Převodu surových dat na fotku se říká vyvolání[1]. Stejný soubor můžeš vyvolat kolikrát chceš, třeba pokaždé s jiným vyvážením bílé. Z JPG už ale RAW nevznikne, protože část dat se při kompresi ztratila.

Každý výrobce má svůj formát: Canon ukládá soubory CR2 a CR3, Nikon NEF, Sony ARW, Fujifilm RAF, Panasonic RW2 a Olympus ORF[1]. NEF nebo CR3 je tedy obyčejný soubor RAW, jen s příponou svého výrobce. DNG je formát RAW od společnosti Adobe[1] a telefony jako Google Pixel nebo Samsung Galaxy do něj ukládají své fotky RAW. Většina souborů RAW obsahuje také hotový náhled ve formátu JPG, který fotoaparát ukazuje na displeji[1]. Helios ho využívá: fotka se objeví asi za 0,2–0,3 s a úpravy začnou, jakmile editor vyvolá celý soubor.

HEIC je formát, do kterého ukládají fotky iPhone 7 a novější, iPad (6. generace) a novější a novější modely iPadu Air, mini a Pro se systémem iOS 11 nebo novějším. Nahrazuje v nich JPG, protože lépe komprimuje a fotka zabere méně místa[2], ale stejně jako JPG obsahuje hotový obrázek, ne surová data ze snímače. Pokud chceš, aby iPhone ukládal fotky jako JPG, otevři aplikaci Nastavení, klepni na Fotoaparát, pak na Formáty a vyber Nejkompatibilnější[2].

Po kliknutí na Otevřít fotky označ v okně pro výběr souborů víc fotek naráz, nebo přetáhni do editoru celou sérii. Prázdný editor ukazuje Přetáhni sem fotky a během přetahování se objeví Pusť a fotky se přidají. Další soubory přidáš později dlaždicí s plusem (Přidat fotky) na konci pásu náhledů dole v editoru.

Všechny vybrané fotky se hned objeví v pásu náhledů v pořadí výběru, i ty, které se ještě otevírají, a vedle pásu vidíš průběh, třeba Otevírání fotek: 3 z 10. Editor otevírá až tři fotky najednou podle počtu jader procesoru a paměti počítače. Kliknutí na fotku, která ještě čeká, ji otevře jako další, a zavřením čekající fotky její otevírání zrušíš. Náhledy souborů RAW vznikají z náhledů uložených fotoaparátem, takže se pás zaplní během několika sekund, ještě než se otevře celá série. Při našem měření editor otevřel sérii 200 fotek o rozměrech 800 × 600 px za 35 s a stránka po celou dobu reagovala na kliknutí.

Animovaný GIF, WebP nebo PNG a vícestránkový TIFF se otevřou na prvním snímku nebo první straně. Pod histogramem se pak objeví řádek jako Snímek 1 z 12 nebo Strana 1 z 5 s tlačítkem Vybrat snímek nebo Vybrat stranu, které ukáže všechny snímky jako náhledy. Upravuješ a ukládáš vždy jeden snímek nebo jednu stranu jako obyčejnou fotku bez animace a jejich číslo se dostane do názvu souboru, třeba scan-strana-2-helios.png.

Sekce Světlo vpravo je otevřená hned po načtení fotky. Nejjednodušší je začít tlačítkem Auto: editor nastaví světlo pro tuto fotku a každý posuvník pak můžeš doladit. Tlačítko tmavou fotku zesvětlí, ale světlou fotku, která není přeexponovaná, neztmaví. Dává také pozor, aby se světlá místa nepřepálila.

• Expozice zesvětlí nebo ztmaví celou fotku najednou, v rozsahu od −5 do +5. Je to první posuvník, když je fotka prostě moc tmavá nebo moc světlá.
• Kontrast zvětší nebo zmenší rozdíl mezi světlými a tmavými částmi fotky.
• Posuvník Světla působí jen na světlé části. Posunutý doleva ztmaví světlou oblohu nebo okno, aniž by ztmavil zbytek fotky.
• Posuvník Stíny působí jen na tmavé části. Posunutý doprava zesvětlí obličej nebo budovu vyfocenou proti světlu.
• Bílé a Černé nastavují nejsvětlejší a nejtmavší místa fotky. Pomohou, když fotka po úpravách vypadá šedivě a plochě.

Ostatní posuvníky této sekce mají rozsah od −100 do +100 a všechny začínají na nule. Vedle každého posuvníku je pole s číslem, do kterého napíšeš přesnou hodnotu s čárkou nebo s tečkou. Dvojklik na posuvník ho vrátí na nulu, tlačítko Vynulovat vynuluje celou sekci a Obnovit originál zruší všechny změny fotky.

Soubory RAW Helios otevírá s 16 bity na kanál. Nejsvětlejší místa fotky, která by běžné vyvolání udělalo čistě bílá, pak zůstanou v datech jako rezerva jasu a posuvníky Expozice, Světla a Bílé s ní mohou pracovat bez oříznutí. Proto posuvník Světla posunutý doleva vrátí kresbu do nejsvětlejších míst, která by při 8 bitech na kanál zůstala jednolitou šedou skvrnou. Platí to pro místa, která za bílou posunulo teprve zesvětlení při vyvolání. Když světlo ořízl už snímač fotoaparátu, soubor kresbu neobsahuje a editor ji neobnoví, z takových míst ale odstraní fialový nádech. Velmi velká fotka na zařízení s malou pamětí se otevře s 8 bity na kanál a editor na to jednou upozorní hláškou. Soubory JPG, PNG, TIFF a ostatní formáty Helios upravuje s 8 bity na kanál.

Žlutý, oranžový nebo modrý nádech celé fotky vzniká barvou světla, ve kterém fotka vznikla. Proto se fotoaparát musí na barevnou teplotu světla vyvažovat, jinak snímky pořízené při žárovkovém osvětlení dostanou oranžové zabarvení a fotky pod zataženou oblohou naopak modrý nádech[4]. Vyvážení bílé tento nádech odstraní, aby bílá a šedá vypadaly neutrálně. V sekci Barva to uděláš třemi způsoby:

• tlačítko Auto nastaví vyvážení bílé pro tuto fotku, a když na ní převládá jedna výrazná barva, třeba hnědá dřeva nebo oranžová západu slunce, většinu té barvy ponechá;
• Kapátko: klikni na něj a pak na fotce na něco, co je ve skutečnosti bílé nebo šedé, třeba list papíru, zeď nebo mrak. Editor nádech odstraní a klávesou Esc kapátko ukončíš. Když je kliknuté místo moc tmavé nebo je bílá přepálená, editor tě požádá o jiný světle šedý bod;
• posuvníky Teplota a Odstín: Teplota posouvá barvy mezi modrou a žlutou, Odstín mezi zelenou a purpurovou.

Posuvníky Živost a Sytost mění sílu barev. Sytost zesílí všechny barvy stejně. Živost zesílí víc slabé barvy než ty, které už jsou výrazné, a tóny pleti méně, takže obličeje s ní zůstanou přirozené.

Sekce Směšovač barev mění jen vybranou barvu a zbytek fotky nechá být. Nahoře v sekci vybereš, co měníš: Odstín posune tón barvy, Sytost změní její sílu a Světlost ji zesvětlí nebo ztmaví. Pod tím je osm posuvníků, jeden na každé barevné pásmo: Červená, Oranžová, Žlutá, Zelená, Akvamarínová, Modrá, Fialová a Purpurová. Aby obloha vyšla sytěji modrá, vyber Světlost a posuň posuvník Modrá doleva. Aby tráva nebyla tak křiklavá, vyber Sytost a posuň posuvník Zelená doleva.

Přepínač Černobílé ve stejné sekci udělá z fotky černobílou. Posuvníky světlosti pak rozhodují, jak světle vyjde každá barva: ztmavení pásma Modrá dá tmavší oblohu a zesvětlení pásma Oranžová světlejší pleť na portrétu.

Sekce Detaily má čtyři posuvníky. Zostření zvýrazní hrany a Redukce šumu vyhladí jemné zrno, které je vidět na fotkách pořízených při slabém světle. Oba mají rozsah od 0 do 100. Textura zesílí nebo zjemní drobné detaily, jako je struktura pleti, látky nebo kůry. Průzračnost mění kontrast větších tvarů ve středních tónech, takže fotka působí ostřeji nebo měkčeji.

Zostření a redukce šumu pracují s pixely originálu, proto na zmenšeném náhledu celé fotky vypadají jinak než v uloženém souboru. Nejlépe je posoudíš při přiblížení 100 %, kde jeden pixel fotky odpovídá jednomu pixelu obrazovky.

Tlačítka přiblížení jsou v pravém dolním rohu fotky. Přizpůsobit ukáže celou fotku na obrazovce a 100 % skutečné pixely z plného rozlišení. Klávesa Z přepíná mezi těmito dvěma pohledy. Tlačítka Přiblížit a Oddálit a klávesy + a - mění přiblížení o jeden stupeň: 25 %, 50 %, 100 %, 200 %, 400 % nebo 800 %. Náhled při 100 % odpovídá uloženému souboru: náš automatický test je porovnává pixel po pixelu při různých nastaveních, i u souborů RAW otevřených s 16 bity, a nenachází rozdíly větší než 2 úrovně jasu z 255. Po otočení fotky dosahuje rozdíl na ostrých hranách 3 úrovní.

Vinětace je ztmavení okrajů snímku. U objektivu bývá vadou, zároveň ale zdůrazní objekty ve středu fotky, protože na tmavší okraje se divák tolik nesoustředí[5]. V sekci Efekty posuvník Vinětace posunutý doleva okraje ztmaví a doprava je zesvětlí. Když je vinětace zapnutá, objeví se posuvníky Velikost, Prolnutí, Zaoblení, Vodorovná poloha a Svislá poloha. Střed posuneš i tak, že na fotce přetáhneš bod Střed vinětace, nebo šipkami na klávesnici. Posuvník Zrnitost ve stejné sekci přidá jemné zrno jako na fotce z filmu.

Sekce Odstupňování barev dá stínům a světlům odstín, aniž by změnila jas fotky. Posuvníky Odstín stínů a Odstín světel vybíráš odstín, posuvníky Sytost stínů a Sytost světel jeho sílu a posuvník Vyvážení posouvá hranici mezi stíny a světly. Na začátku je odstín stínů nastavený na studenou modrou a odstín světel na teplou oranžovou, takže stačí zvednout obě sytosti a máš filmový vzhled se studenými stíny a teplými světly. Odstín stínů barví tóny pleti slaběji, takže obličej ve stínu změní barvu méně než pozadí.

Nad sekcemi vpravo je Histogram, graf počtu pixelů od nejtmavších vlevo po nejsvětlejší vpravo. Mění se živě s každým pohybem posuvníku. Když je přepálené aspoň 0,1 % fotky, tedy aspoň jedna barva tam dosáhla maxima a detaily zmizely, objeví se pod histogramem hláška, třeba Přepáleno: 2,4 %.

Tlačítko Zobrazit přepaly, tedy ikona vedle nápisu Histogram (klávesa J), označí na fotce přepálená místa červeně a úplně černá modře. Hned tak uvidíš, jestli po zesvětlení nezmizela kresba v mracích nebo na bílé košili. Když chceš výsledek porovnat s originálem, podrž tlačítko Originál na horní liště nebo klávesu \. Po puštění uvidíš zase svou verzi.

Klikni na horní liště vedle tlačítka Originál na Před a po, nebo stiskni klávesu Y. Na náhledu se objeví svislá čára: vlevo od ní vidíš fotku beze změn, vpravo fotku s tvými úpravami. V horních rozích jsou popisky Před a Po.

Čáru přetahuješ myší nebo prstem. Na klávesnici se klávesou Tab dostaneš k jejímu úchytu, tedy posuvníku Dělicí čára před a po, a čáru pak posouváš šipkami. Šipky v tu chvíli nepřepínají fotky. Čára zůstane na stejném místě obrazovky, když fotku přiblížíš, posuneš nebo přejdeš na další, i z fotky na šířku na fotku na výšku. Obě strany čáry mají stejný ořez a stejné narovnání.

V režimu Ořez je porovnání vypnuté: tlačítko je neaktivní a klávesa Y nic nedělá. Po návratu k úpravám se čára vrátí. Podržené tlačítko Originál ukáže celou fotku beze změn i při zapnutém porovnání a porovnání vypneš dalším kliknutím na Před a po nebo klávesou Y. Porovnání na fotce nic nemění, takže ho uložený soubor ani histogram nezohledňují. Ze stejného důvodu funguje i v kartě, která práci otevřenou v jiné kartě jen zobrazuje.

Na obrazovce užší než 640 px jsou tlačítka Originál, Před a po a Uložit jen ikonami, takže se lišta vejde bez posouvání už od šířky 360 px. Čtečka obrazovky přečte jejich názvy.

Tlačítko Zpět na horní liště nebo Ctrl+Z vrátí poslední změnu a Znovu nebo Ctrl+Shift+Z (také Ctrl+Y) ji obnoví.

Panel Historie vlevo ukazuje každý krok pod srozumitelným názvem, třeba Expozice +0,50, Ořez nebo Filtr: Léto. Kliknutím na kterýkoli krok vrátíš fotku do stavu z té chvíle. Několik pohybů stejného posuvníku během 1,5 s se spojí do jednoho kroku, takže se historie nezaplní drobnými úpravami. Historie drží 200 kroků a po zavření karty jich zůstane nejvýš 100: první krok Otevření a posledních 99.

Panel Filtry vlevo má 100 filtrů ve dvanácti kategoriích: Základní (6), Barva (10), Portrét (7), Krajina (7), Černobílé (11), Film (10), Vintage a retro (11), Filmové (10), Noc a město (5), Neon a budoucnost (10), Umělecké (8) a Snové (5). Každá kategorie má dlaždici s náhledem tvé fotky v jednom ze svých filtrů. Kliknutím na dlaždici kategorii otevřeš a tlačítko Všechny kategorie nebo klávesa Esc tě vrátí na seznam. Náhledy filtrů se počítají z tvé fotky a když najedeš kurzorem na filtr, uvidíš ho na velkém náhledu dřív, než se cokoli změní. Kliknutím filtr použiješ. Každý filtr nejdřív nastaví světlo a vyvážení bílé stejně jako tlačítka Auto v sekcích Světlo a Barva a teprve potom přidá svůj vzhled. Když by hotový filtr přepálil část fotky, editor posune posuvník Bílé doleva, a když je potřeba, také posuvník Expozice, jen o tolik, o kolik je nutné. Posuvník Síla filtru filtr zeslabí nebo zesílí, od 0 do 150 %.

Filtry z kategorií Neon a budoucnost a Umělecké výrazně mění vzhled fotky. Některé filtry z těchto a několika dalších kategorií přidávají efekt, který posuvníky nenastavíš, třeba barvy jako z termokamery, záři kolem světlých míst, červené a modré lemy podél hran nebo vodorovné řádky jako na obrazovce staré televize. V sekci Odstupňování barev se pak objeví připomínka tohoto efektu a tlačítko Vynulovat této sekce ho odstraní spolu s odstupňováním barev.

Vlastní vzhled uložíš tlačítkem Uložit současný vzhled jako filtr. Filtr si zapamatuje světlo, barvu, posuvníky Textura a Průzračnost, odstupňování barev, efekty a směšovač barev, zatímco zostření, redukce šumu a ořez zůstanou u každé fotky zvlášť. Vlastní filtry najdeš v kategorii Moje filtry, kde můžeš kterýkoli smazat. Tlačítko Stáhnout moje filtry je uloží do souboru a Načíst filtry ze souboru je obnoví na jiném počítači nebo v jiném prohlížeči. V anonymním okně prohlížeč filtr natrvalo uložit nedovolí: funguje pak do zavření karty a editor ti poradí stáhnout filtry do souboru.

Tvoje fotky neopustí prohlížeč. Helios je otevírá, upravuje a ukládá na tvém zařízení, takže se žádný soubor nedostane na server, ani na chvilku.

Fotoaparát i telefon ukládají do fotky data EXIF: model fotoaparátu, nastavení snímku jako čas, clonu a ISO, datum pořízení a často i souřadnice GPS místa, kde fotka vznikla[6]. Volba Zachovat data z fotoaparátu (bez polohy) v okně ukládání je ve výchozím stavu zapnutá. Přenese do nového souboru model fotoaparátu, objektiv, datum a nastavení snímku a vždy odstraní polohu GPS, sériová čísla fotoaparátu a objektivu i data uložená výrobcem fotoaparátu (MakerNote). Po vypnutí této volby uložený soubor neobsahuje data z fotoaparátu ani polohu GPS.

Pokud chceš z fotky jen odstranit polohu, než ji pošleš dál, otevři ji v Heliosu a ulož bez jakýchkoli změn. Nový soubor bude mít datum a nastavení fotoaparátu, ale ne souřadnice GPS. Fotka JPG se přitom uloží znovu, s kvalitou 95 % při účelu Plná kvalita, takže když ti záleží na každém detailu, vyber formát PNG nebo TIFF.

Každá změna se sama uloží v prohlížeči spolu s kopií originálu. Když se do Heliosu vrátíš ve stejném prohlížeči, editor ukáže Pokračovat v práci s počtem fotek a datem poslední změny. Tlačítko Pokračovat v práci vrátí tvoji práci a Začít znovu uloženou práci smaže a otevře prázdný editor.

Tato kopie existuje jen v datech stránek ve tvém prohlížeči, takže po vymazání dat prohlížení zmizí. Safari maže data stránky po 7 dnech používání prohlížeče bez návštěvy této stránky[7], proto tě editor u první fotky v Safari jednou upozorní. V anonymním okně prohlížeč ukládání práce nedovolí: editor funguje, ale po zavření karty změny zmizí. Když prohlížeči dojde místo na kopii velkého originálu, nastavení se ukládá dál a po zavření karty stačí ten soubor znovu otevřít a úpravy se vrátí.

Na delší dobu nebo na jiný počítač přeneseš nastavení v souboru. Tlačítko Stáhnout nastavení na horní liště uloží nastavení všech otevřených fotek a Načíst nastavení je vrátí fotkám se stejným názvem a velikostí souboru. Hláška po načtení řekne, kolika fotek se nastavení týkalo a které fotky ze souboru chybí.

Když Helios otevřeš ve dvou kartách, upravuje jen jedna z nich. Druhá ukáže hlášku, že editor je otevřený v jiné kartě a tady si práci můžeš jen prohlížet, s tlačítkem Pracovat v této kartě. Tlačítko převezme úpravy i s nejnovější změnou z druhé karty. Když se karta, která upravuje, zavře, úpravy převezme další.