Převodník AVIF na PNG

AVIF vznikl z videokodeku AV1. Alliance for Open Media popsala ve specifikaci AV1 Image File Format, jak uložit jediný snímek AV1 do kontejneru HEIF — do stejného, v jakém iPhone drží fotky HEIC. Verze 1.2.0 tohoto dokumentu nese datum 16. října 2025 a určuje, co formát zvládne pojmout: 8, 10 nebo 12 bitů na barevný kanál, širokou barevnou škálu, alfa kanál a sekvence obrázků, tedy animaci.[1]

PNG je o čtvrt století starší. Vzniklo v roce 1995 jako nástupce GIFu poté, co Unisys a CompuServe uplatnily patentové nároky na kompresi LZW.[2] Od začátku bylo navržené jako bezztrátové: data balí tak, aby se z hotového souboru dal každý pixel obnovit v původní hodnotě. Specifikace W3C v něm připouští hloubku vzorku od 1 do 16 bitů, volitelný alfa kanál a obrázky indexované, ve stupních šedi i plnobarevné.[3]

Třetí vydání této specifikace, přijaté konsorciem W3C 24. června 2025, vtáhlo do standardu věci, které do té doby fungovaly vedle něj. Přibyly bloky animace APNG, v praxi používané už roky. Přišel blok cICP, díky němuž PNG popisuje obraz s vysokým dynamickým rozsahem a širokou barevnou škálou. A blok eXIf, tedy místo pro data z fotoaparátu, se přesunul do hlavního textu dokumentu. Předchozí vydání mělo datum 10. listopadu 2003, na tuto aktualizaci tedy PNG čekalo přes dvacet let.[3]

Přetáhni soubory AVIF na pole Přidat soubory nebo na něj klikni a vyber obrázky z disku. Potom stiskni tlačítko Převést. Hotové obrázky stáhneš po jednom tlačítkem Stáhnout u řádku ve frontě, nebo najednou tlačítkem Stáhnout vše.

Kvalita je tady pevná a nejvyšší možná. PNG ukládá obrázek bezztrátově, takže do výsledného souboru jde přesně to, co prohlížeč přečetl z AVIF: stejný počet pixelů, stejné barvy a stejné průhledné plochy.

Celá práce probíhá na tvém počítači. Kód stránky načte soubor AVIF, vykreslí ho na plátno prohlížeče a odtud zapíše PNG. Obrázek zůstává v zařízení od prvního kliknutí a z paměti prohlížeče zmizí, jakmile zavřeš záložku.

Ve frontě vpravo každý soubor ukazuje velikost před převodem a po něm i s rozdílem v procentech. Stejný souhrn pro celou dávku stojí pod tlačítky. Vymazat vše frontu vyprázdní a údaj Odebrat u řádku z ní vyjme jediný soubor.

Pod převodníkem stojí přepínač formátů s nápisem AVIF na PNG. Kliknutí na kterýkoli z obou formátů otevře seznam a výběr z něj tě přenese na stránku převodníku, který tuto dvojici obsluhuje.

AVIF šetří místo stejně jako video. Kodér předpovídá podobu dalšího výřezu obrázku podle sousedních a ukládá jen rozdíl; ve ztrátovém režimu navíc zahodí detaily, které oko při běžném prohlížení stejně nerozliší.

PNG pracuje na jiném principu. Jeho komprese musí umožnit obnovit každý pixel přesně, takže data balí bez zahazování čehokoli. Čím víc jemných detailů fotka nese, tím míň opakujících se vzorů zbývá k zabalení a tím blíž se soubor dostává k surové velikosti obrazu.

Tuhle surovou velikost spočítáš snadno. Fotka o rozměrech 3840 na 2560 pixelů má 9 830 400 bodů. Každý bod potřebuje čtyři bajty: po jednom na červenou, zelenou a modrou a jeden na krytí. Dohromady to dělá 37,5 MB dat, ještě než se cokoli zkomprimuje. Bezztrátové PNG srazí tutéž fotku na 18 MB a tam se zastaví.

Odtud pochází číslo, které uvidíš v nástroji. V našem měření vážila tatáž fotka v AVIF 1,29 MB a po zápisu do PNG 18,0 MB. Pod tlačítky se pak objeví řádek Zvětšeno a u něj počet megabajtů a procento, o které soubor narostl.