Převodník jednotek tlaku – prohlédni si 53 jednotek

Napiš číslo do pole Převést z a v seznamu pod polem vyber jeho jednotku. Pod polem Převést na vyber jednotku, ve které chceš výsledek. Výsledek se objeví už během psaní. Funguje to i obráceně: když napíšeš číslo do pole Převést na, převodník dopočítá první pole.

Oba seznamy mají stejných 53 jednotek v 8 skupinách: „Nejpoužívanější“, „Metrické (SI)“, „Bar, atmosféra a další mimo SI“, „Kilopond (technická atmosféra)“, „Rtuťový sloupec a torr“, „Vodní sloupec“, „Imperiální a americké“, „Přetlak“. Jednotku nemusíš hledat v seznamu. Napiš ji za číslo, třeba „2,2 baru“, „32 psi“, „3 kp/cm²“ nebo „10 m v. s.“, a převodník nastaví tuto jednotku v seznamu pod polem a napíše, kterou vybral. Když napíšeš jen „atmosféra“, vybere fyzikální atmosféru, a „vodní sloupec“ samotný čte jako metr vodního sloupce; v obou případech pod polem napíše, že v seznamu jsou i další varianty.

Znaménko minus přijímají jen jednotky ze skupiny „Přetlak“, protože podtlak je záporný přetlak. Bar, pascal nebo psi z ostatních skupin jsou absolutní tlaky, které neklesnou pod nulu, a s minusem se pod polem objeví upozornění. Tlačítko Kopírovat výsledek zkopíruje číslo z pole Převést na a Vymazat vše vyprázdní obě pole.

Jeden bar je přesně 100 000 Pa, tedy 100 kPa nebo 1 000 hPa[1]. Jedna libra na čtvereční palec (psi) je přibližně 6,89476 kPa[2]. Proto má 1 bar přibližně 14,5038 psi a 1 psi přibližně 0,0689476 baru.

Z hlavy to spočítáš tak, že bary vynásobíš 14,5 a máš psi, nebo psi vydělíš 14,5 a máš bary. Když návod k autu uvádí 2,2 baru a kompresor na pumpě ukazuje psi, nastav přibližně 31,9 psi. Jednotlivé dvojice s vlastní tabulkou převádí také převodník barů na psi, převodník psi na bary a převodník kPa na psi.

Pascal (Pa) je jednotka tlaku soustavy SI: tlak, kterým působí síla jednoho newtonu na jeden metr čtvereční. Je to velmi malý tlak, proto se v praxi používají jeho násobky. V meteorologii se tlak vzduchu měří v hektopascalech[3], a jeden hektopascal se číselně rovná jednomu milibaru[1].

Newton na milimetr čtvereční je přesně 1 MPa, takže pevnost oceli nebo betonu zapsaná v N/mm² a v MPa je stejné číslo. Gigapascaly měří tuhost materiálů a newton na centimetr čtvereční má 10 kPa.

Bar je okrouhlých 100 000 Pa a používá se dál pro svou názornost, protože přibližně odpovídá starší jednotce atmosféra a tlaku vzduchu u hladiny moře[1]. Do soustavy SI nepatří, ale Mezinárodní úřad pro míry a váhy ho uvádí mezi jednotkami mimo SI, které se dál používají[4]. Tisícina baru je milibar, přesně 1 hPa, a tisíc barů je kilobar, tedy 100 MPa[1]. Dnešní barometry mívají obvykle dvě stupnice, jednu v dříve používaných torrech a druhou v hektopascalech nebo milibarech[1].

Atmosféra je označení dvou zastaralých jednotek mimo SI, technické a fyzikální, které nepatří mezi zákonné měrové jednotky[5]. Fyzikální atmosféra (atm) se dříve používala ve fyzice a přírodních vědách a je přesně 101 325 Pa[5], jak ji v roce 1954 určila Generální konference pro míry a váhy[6]. To je 1,01325 bar a přibližně 14,6959 psi, takže bar je asi o 1,3 % menší než atmosféra.

Dyn na centimetr čtvereční (barye) pochází ze staré soustavy CGS a je 0,1 Pa, tedy miliontina baru. I jí se kdysi říkalo „bar“, což vedlo k záměně s dnešním barem[7].

Bar má i další násobky a díly. Mikrobar (µbar) je stejně velký jako barye, tedy 0,1 Pa, a používá se v akustice. Decibar (dbar) má 10 kPa. V oceánografii se v něm udává tlak vody, protože ve sladké vodě tlak stoupá o 1 dbar na každých 1,019716 m hloubky, tedy skoro o decibar na metr. Kilobar se běžně používá v geologii, hlavně v experimentální petrologii. V seznamu jsou i centibar (cbar) a megabar (Mbar)[8]. Megabar a milibar se v zápisu liší jen velikostí písmene M, proto do pole napiš „Mbar“ s velkým M pro megabar a „mbar“ s malým m pro milibar.

Pièze (pz) je jednotka tlaku soustavy metr–tuna–sekunda (MTS), ve které se síla měřila ve sténech. Odpovídá 1 kPa a používala se například v Sovětském svazu v letech 1933–1955[9]. Hektopièze (hpz) je sto pièze, tedy přesně 1 bar, a některé manometry měly stupnici právě v této jednotce[10].

Technická atmosféra se dříve používala v technických oborech, hlavně ve strojírenství. Značila se at, případně ata pro celkový tlak a atp pro přetlak, například v parním kotli proti okolnímu vzduchu. Odpovídá tlaku 10 m vodního sloupce, tedy jednomu kilopondu na centimetr čtvereční, a je přesně 98 066,5 Pa[5]. Je asi o 2 % menší než bar[11]: 1 kp/cm² má 0,980665 bar a přibližně 14,2233 psi.

Pole čte „at“, „ata“, „kp/cm²“ a „kgf/cm²“ jako technickou atmosféru a „atp“ jako technickou atmosféru přetlaku. Ostatní jednotky této skupiny vycházejí z kilopondu a tři z nich jsou přesně stejně velké jako vodní sloupec: pond na centimetr čtvereční odpovídá centimetru vodního sloupce, kilopond na metr čtvereční milimetru a megapond na metr čtvereční metru. Kilopond na milimetr čtvereční má 9,80665 MPa.

Torr vychází z definice fyzikální atmosféry: 1 torr je 1/760 z 101 325 Pa, tedy přibližně 133,322368 Pa. Milimetr rtuťového sloupce (mm Hg) se počítá z hydrostatického tlaku rtuti a od torru se liší jen nepatrně[12]: je přesně 133,322387415 Pa, rozdíl je asi jedna sedmimiliontina[13]. Ten se projeví až na osmé číslici, převodník přesto vede obě jednotky zvlášť.

Milimetry rtuťového sloupce se v praxi dál používají u rtuťových barometrů, pro tlak vzduchu a při měření krevního tlaku. Rtuťové měřiče krevního tlaku mají jednu stupnici v mm Hg a druhou v kilopascalech[12]. Krevní tlak se zapisuje jako dvě čísla oddělená lomítkem, systolický a diastolický[14]: 120/80 mm Hg je přibližně 16/10,7 kPa. Torr se používá ve fyzice a technice vysokého vakua[15], militorr je jeho tisícina a mikrometr rtuťového sloupce (mikron) tisícina milimetru rtuťového sloupce. Centimetr rtuťového sloupce má 10 mm Hg.

Palec rtuťového sloupce (inHg) se používá v USA v předpovědích počasí, v chladírenství a v letectví[16]. V Severní Americe a v Japonsku se výškoměry nastavují v palcích rtuťového sloupce, ve většině ostatních zemí v hektopascalech. Nad převodní výškou letadla nastavují standardní tlak 29,92 inHg nebo 1 013,25 hPa[16]. V převodníku se ta dvě čísla liší o čtyři setiny hektopascalu, protože 29,92 je zaokrouhlené: 29,92 inHg je přibližně 1 013,21 hPa. Hustota rtuti se mění s teplotou, a proto starší literatura vztahovala palec rtuťového sloupce k 60 °F[16]. V seznamu jsou tedy i palec rtuťového sloupce při 32 °F, palec rtuťového sloupce při 60 °F a centimetr rtuťového sloupce při 0 °C, s tolika číslicemi, kolik uvádí NIST[2]. Stopa rtuťového sloupce má 12 palců rtuťového sloupce.

Metr vodního sloupce je tlak sloupce vody vysokého jeden metr, počítaný s nominální hustotou vody 1 000 kg/m³ a normálním tíhovým zrychlením[17]. Je to 9 806,65 Pa, takže 10 m vodního sloupce je 0,980665 bar, skoro přesně jeden bar, a právě tolik má i technická atmosféra[5]. Čerpadlo s dopravní výškou 30 m tlačí vodu tlakem přibližně 2,94 baru.

Centimetr vodního sloupce je jednotka medicíny: nastavují se v něm přístroje CPAP a měří se v něm tlak při umělé plicní ventilaci a centrální žilní tlak[17]. Nepromokavost látek na stany a bundy se udává jako vodní sloupec v milimetrech, tedy výška vody, kterou látka udrží, než začne propouštět. Látka s hodnotou 5 000 mm udrží sloupec vysoký pět metrů[18], tedy 0,4903325 bar.

Potápěči počítají s mořskou vodou. Potápěčská příručka amerického námořnictva stanoví metr sloupce mořské vody na 0,1 baru, takže 10 metrů mořské vody je přesně 1 bar, a 1 psi uvádí jako 2,25 stopy mořské vody[19]. V Severní Americe se palec vodního sloupce používá pro malé tlaky vzduchu a plynu a stopa vodního sloupce má 12 palců vodního sloupce. Pro vodu o určité teplotě má seznam i centimetr vodního sloupce při 4 °C, palec vodního sloupce při 39,2 °F, palec vodního sloupce při 60 °F a stopu vodního sloupce při 39,2 °F[2].

Psi je zkratka anglického „pound-force per square inch“, libra-síla na čtvereční palec. Libra má přesně 0,45359237 kg a palec 2,54 cm, takže psi má pevnou hodnotu přibližně 6 894,757 Pa[2]. Libra na čtvereční stopu (psf) je 1/144 psi, protože čtvereční stopa má 144 čtverečních palců.

Kip je 1 000 liber-síly, jednotka, kterou američtí statici vyjadřují velké síly[20]. Z ní vychází kilolibra na čtvereční palec (ksi), používaná hlavně v nauce o materiálech pro pevnost v tahu[21]: 1 ksi je přibližně 6,895 MPa. V seznamu jsou dál krátká tuna-síla na čtvereční palec (2 000 liber-síly), dlouhá tuna-síla na čtvereční palec (2 240 liber-síly) a poundal na čtvereční stopu, založený na poundalu, jednotce síly soustavy stopa-libra-sekunda[2].

Tlak vzduchu menší, než je průměrný atmosférický tlak, se nazývá podtlak, větší přetlak[22]. Přetlak je tedy tlak měřený vůči okolnímu vzduchu, absolutní tlak minus atmosférický. Tlakoměr na pneumatiky ukazuje nulu, když je v pneumatice stejný tlak jako venku. Tlak v pneumatikách a krevní tlak se podle zvyklosti udávají jako přetlak, atmosférický tlak a nastavení výškoměru jako absolutní tlak[23].

Kde na rozdílu záleží, přidává se k jednotce písmeno: „g“ pro přetlak a „a“ pro absolutní tlak, například psig a psia[23]. Převodník počítá všechny tři jednotky přetlaku, bar přetlaku (barg), libru na čtvereční palec přetlaku (psig) a technickou atmosféru přetlaku, od fyzikální atmosféry přesně 101 325 Pa. Skutečný tlak vzduchu se mění s počasím a nadmořskou výškou[23], takže absolutní tlak u tebe může být trochu jiný. S tímto základem je 0 barg 1,01325 bar absolutního tlaku, pneumatika nahuštěná na 2,2 barg má uvnitř 3,21325 bar absolutně a 2 atp jsou 1,96133 barg.

Podtlak napiš se znaménkem minus: −0,8 barg je 0,21325 bar absolutně. Nejnižší možná hodnota je −1,01325 barg, protože tam absolutní tlak klesne na nulu, na dokonalé vakuum, a nižší hodnota vyvolá upozornění pod polem. Manometr na fotografii funguje stejně: jeho stupnice v barech začíná na −1 a 1 bar je přibližně 29,5 palce rtuťového sloupce, odtud nápis −29,5 in Hg.