Převodník jednotek plochy – prohlédni si 296 jednotek

Napiš číslo do pole Převést z a v seznamu pod polem vyber jeho jednotku. Pod polem Převést na vyber jednotku, ve které chceš výsledek. Výsledek se ukazuje už během psaní. Funguje to i obráceně: když napíšeš číslo do pole Převést na, převodník dopočítá první pole.

Oba seznamy mají stejných 296 jednotek v 37 skupinách. Na začátku je metr čtvereční, ar, hektar a kilometr čtvereční, za nimi ostatní metrické jednotky a staré české a rakouské míry. Následují staré míry z dalších zemí Evropy, imperiální a americké jednotky, technické a fyzikální jednotky, míry dodnes používané v Latinské Americe, Egyptě a Afghánistánu a nakonec asijské, starověké a biblické míry.

Jednotku nemusíš hledat v seznamu. Napiš ji za číslo, třeba „800 m2“, „2,5 ha“ nebo „3 jitra“, a převodník ji v seznamu nastaví a pod polem napíše, kterou jednotku vybral. Jitro, korec a lán měly v různých dobách různou velikost. U zápisu „3 jitra“ proto převodník vybere katastrální jitro a pod polem napíše, že existují i další varianty.

Některé staré míry byly odhadní nebo jejich velikost prameny neuvádějí jednotně. U takových jednotek ukáže řádek pod poli hodnotu, se kterou počítáme, a rozpětí, které uvádějí prameny. Tlačítko Kopírovat výsledek zkopíruje číslo z pole Převést na a Vymazat vše vyprázdní obě pole.

Hektar má 10 000 m² neboli 100 arů. Je to plocha čtverce o straně 100 m, a 100 hektarů dává 1 kilometr čtvereční[1]. Ar má 100 m², tedy čtverec o straně 10 m[2]. Když převádíš metry čtvereční na hektary, děl 10 000: zahrada o výměře 800 m² má 0,08 ha neboli 8 a.

Hektar je stonásobek aru, jak ukazuje předpona hekto-. Jeho systematický název hektometr čtvereční se v praxi nepoužívá. V hektarech se udává rozloha lesů, zemědělské půdy a pozemkových parcel, a to i v katastru[1]. Do soustavy SI hektar nepatří, ale Mezinárodní úřad pro míry a váhy ho řadí mezi jednotky, které se s SI smějí používat[3].

Metr čtvereční je plocha čtverce o straně 1 m[2]. Protože 1 m má 100 cm, má tento čtverec 100 cm krát 100 cm, tedy 10 000 cm². U ploch se proto každý převodní koeficient délky umocní na druhou: z 10 je 100 a z 1 000 je milion. Mezi sousedními jednotkami mm², cm², dm² a m² je tak vždy koeficient 100, ne 10, a kilometr čtvereční má 1 000 000 m²[2]. Koeficienty samotných délek spočítá náš převodník jednotek délky.

Stejně vzniká plocha místnosti: pokoj 4 m krát 3,5 m má 14 m². Když změříš délku a šířku ve stejné jednotce, vyjde výsledek ve čtverci této jednotky. Na klávesnici napíšeš horní index ² ve Windows jako Alt a 0178 na numerické klávesnici, ale do pole stačí napsat „m2“.

Všechny čtyři jednotky mají 1 000 m², tedy desetinu hektaru, a hektar má 10 dekarů[1]. Dekar se používá v bulharském zemědělství, v Řecku se stejná plocha jmenuje stremma a v Turecku a některých zemích Blízkého východu metrický dunam[4]. V Norsku se jí říká mål[5].

Fotbalové hřiště nemá pevnou velikost. Podle pravidla 1 fotbalových pravidel musí být postranní čára dlouhá 90 až 120 m a branková čára 45 až 90 m. Pro mezinárodní zápasy platí 100 až 110 m a 64 až 75 m[6].

Hřiště pro mezinárodní zápasy má tedy 6 400 až 8 250 m², neboli 0,64 ha až 0,825 ha. Hektar je větší než každé z nich. Teprve hřiště s největšími rozměry podle pravidel, 120 m krát 90 m, má 1,08 ha, tedy o něco víc než hektar, a nejmenší, 90 m krát 45 m, jen 0,405 ha.

Od 1. ledna 1765 platila v Čechách rakouská, takzvaná vídeňská měrná soustava. Zavedla ji Marie Terezie a jedinou zákonnou soustavou zůstala, dokud zákon z 23. července 1871 nezavedl metrickou soustavu s platností od 1. ledna 1876[7]. Jitra a korce ve starých listinách z této doby jsou proto vídeňské míry.

Katastrální jitro (Joch) mělo 1 600 čtverečních sáhů, tedy 5 754,64 m²[7]. Jméno je kalk německého Morgen a označovalo plochu, kterou oráč s koněm zorá od jitra do poledne[8]. Hektar má zhruba 1,74 katastrálního jitra[1], přesněji 1,738 jitra, a 10 jiter je zhruba 5,755 ha. Když napíšeš do pole jen „jitro“, převodník nastaví právě katastrální jitro.

Korec (plošný) byl od roku 1765 polovina jitra, tedy 800 čtverečních sáhů, a měřice (plošná) třetina jitra[7]. Korec se někdy nazýval také strych[9]. Základem všech těchto měr byl vídeňský čtvereční sáh o 3,59665 m², a vídeňská čtvereční stopa měla 0,099907 m²[7]. V Rakousku se používal také Mittmel o 225 čtverečních sázích[10].

Před rokem 1765 se v Čechách měřilo staročeskými mírami. Staročeské jitro, kterému se říkalo i pražské, mělo 2 837 m², tedy 1/72 lánu[8]. Staročeský korec (plošný) měl 8 112 čtverečních loktů neboli 2 850 m² a vyměřoval se jako obdélník jednoho krát tří provazců po 52 loktech. Viničný korec měl 8 192 čtverečních loktů, tedy 2 865 m²[9]. Protože obě hodnoty se v pramenech mírně liší, počítá převodník u staročeského korce s přibližnou hodnotou.

Lán byl pozemek, který se dal zorat jedním potahem koní, a jako jednotka plochy platil v Českém království v letech 1268 až 1756. Rozlišoval se lán královský o 27,9452 ha, kněžský o 25,6164 ha, panský o 23,2876 ha, selský o 18,6301 ha a zemský o 18,3001649 ha[11]. Když napíšeš jen „lán“, převodník nastaví lán zemský, takže 2 lány jsou 36,6 ha.

Morgen označoval plochu, kterou šlo zorat za dopoledne, a proto měl v každém kraji jinou velikost[12]. Pruský morgen o 180 čtverečních prutech stanovil řád z roku 1816[13], takže 10 pruských morgenů je zhruba 2,553 ha. Ve 20. století se v zemědělství prosadil morgen o 25 arech[12], na seznamu je to dnešní německý morgen (25 arů). Bavorský Tagwerk měl 400 čtverečních prutů, tedy zhruba 3 407,27 m²[14].

Ve Švýcarsku byl hlavní mírou polí Juchart, který se roku 1838 v německy mluvících kantonech sjednotil na 36 arů[15]. Menší švýcarské míry vycházejí z konkordátu z roku 1835, podle kterého měla stopa 30 cm, sáh 6 stop a prut 10 stop[16]. Švýcarský čtvereční prut má proto 9 m².

Akr má 43 560 čtverečních stop, tedy 4 046,8564224 m²[17]. Hektar je zhruba 2,471 akru a akr zhruba 0,4047 ha. Ve Spojených státech se v akrech a čtverečních stopách udává velikost pozemků a domů a obě jednotky jsou běžné i ve Velké Británii, Kanadě, Indii a Austrálii[17].

Čtvereční stopa měří 0,09290304 m², takže americký dům o 1 500 čtverečních stopách má zhruba 139,4 m². Mezi stopou a akrem leží čtvereční yard, anglický čtvereční prut (rod), čtvereční řetěz (chain) a rood: 160 čtverečních prutů, 10 čtverečních řetězů nebo 4 roody dávají jeden akr. Čtvereční míle má 640 akrů[17].

V americkém zeměměřictví je section jedna čtvereční míle a township má 36 sections[18]. Čtvrtsekce (quarter section) má tedy 160 akrů neboli zhruba 64,75 ha. V americkém stavebnictví je square 100 čtverečních stop[18], na seznamu se jmenuje roofing square (100 čtverečních stop).

Pro vyměřování pozemků používaly Spojené státy dlouho zeměměřickou stopu, která je o dvě miliontiny delší než mezinárodní stopa. Od začátku roku 2023 se má používat jen pro historické údaje[18]. Proto jsou americká zeměměřická čtvereční stopa, americký zeměměřický akr a americká zeměměřická čtvereční míle na seznamu zvlášť. Zeměměřický akr má zhruba 4 046,87261 m², běžný akr 4 046,8564224 m².

Kruhový mil (circular mil) je plocha kruhu o průměru jedné tisíciny palce. Ve Spojených státech a Kanadě se v ní udává průřez vodičů a u silných kabelů v kcmil, tedy v tisících circular mil[19]. Jeden kcmil má zhruba 0,5067 mm², takže kabel o 250 kcmil má zhruba 126,7 mm². Barn má 1 × 10⁻²⁸ m² a ve fyzice vysokých energií se v něm udává účinný průřez[20].

Polsko a Rusko

V Polském království platily v letech 1819 až 1849 novopolské míry. Novopolská morga měla 300 čtverečních prutů, zhruba 5 598,7 m²[21]. V Rusku byla základní mírou půdy desjatina, podle nařízení z roku 1753 přesně 2 400 čtverečních sáhů[22], tedy 1,093 ha.

Britské ostrovy a Skandinávie

Anglická hide byla daňová míra, ne změřená plocha. V knize Domesday Book má hide nominálně 120 akrů[23], proto převodník u ní i u virgáty, oxgangu a karukáty počítá s orientačními hodnotami. V Dánsku měla tønde land od roku 1683 přesně 14 000 čtverečních loktů a zrušili ji v roce 1907[24].

Francie, Belgie a Kanada

Arpent měl ve Francii vždy 100 čtverečních perche, ale perche měřila podle druhu arpentu 18, 20 nebo 22 pařížských stop. V Kanadě platí pro pozemky v Québecu dodnes arpent o 32 400 francouzských čtverečních stopách[25], tedy zhruba 3 418,89 m².

Španělsko, Portugalsko, Itálie a Nizozemsko

Španělské míry pocházejí z úředních převodních tabulek z 9. prosince 1852, ve kterých každá provincie přepočítala svou fanegu, obradu nebo peonadu na ary[26]. V Portugalsku a Brazílii se měřilo varou a braçou[27]. Italské hodnoty jsou z úředních tabulek z roku 1877, které převádějí staré míry každé provincie na metrickou soustavu[28]. Rýnský morgen měl 600 čtverečních prutů a v roce 1806 se stal standardem v Holandském království, v roce 1810 ho nahradila metrická soustava[29].

Osmanská říše a Kypr

Osmanský dunam byl menší než dnešní metrický. V Palestině platil do roku 1928 s 919,3 m² a kyperský donum měl 14 400 čtverečních stop, dokud Kypr v roce 1986 nepřešel na metry čtvereční a hektary[30].

V Brazílii se půda měří v alqueirech, jejichž velikost závisí na státu. Nejrozšířenější je alqueire paulista o 2,42 ha[27]. V Portoriku stanovil zákon o mírách z roku 1968 cuerdu na přesně 3 930,395625 m²[31]. V Egyptě je mírou půdy feddan, má zhruba 4 200 m² a dělí se na 24 kirátů[32]. V Afghánistánu má džerib 2 000 m²[33].

Cubo (坪) je plocha čtverce o straně jednoho kenu a ken byl v roce 1891 stanoven na přesně 20/11 m[34]. To dává zhruba 3,30579 m². V japonských inzerátech bytů se pokoje počítají v rohožích tatami a jedna rohož tam musí mít aspoň 1,62 m²[35]. Čínské mu má podle zákona z roku 1929 přesně 6 000 čtverečních čchi[36], takže 15 mu je 1 ha. Thajský rai má 1 600 m²[37]. Indická bigha nemá jednotnou velikost[38], proto je u každé bighy uvedený region, kde platí. Vietnamské míry se liší mezi severem a jihem[39] a jávský bahu neměl pevnou velikost[40].

Běžnou římskou mírou půdy bylo jugerum (římské jitro) o 240 krát 120 římských stopách. Dvě iugera dávala heredium, 100 heredií centurii a čtyři centurie saltus[41]. Protože římskou stopu známe jen přibližně, počítá převodník s asi 2 520 m². Řecké čtvereční plethron mělo 10 000 čtverečních stop a řecká arura čtvrtinu této plochy[42]. Egyptská arura, setat, byla čtverec o straně 100 loktů, zhruba 2 756 m²[43]. V Mezopotámii byl sar zahradní parcela o zhruba 36 m² a 100 sarů dávalo iku[44].

Beit sea bylo v Mišně a Talmudu pole, na které se vysela jedna sea obilí. Podle Jewish Encyclopedia mělo 2 500 čtverečních loktů[45] a podle délky lokte uvádějí prameny 576 až 829,5 m²[46]. Převodník počítá s asi 785 m². Beit kor měl 30 beit sea[45].