Převodník AVIF na WebP

WebP se představil 30. září 2010. Google ho postavil na videokodeku VP8, tedy na způsobu ukládání obrazu, který získal s koupí firmy On2 Technologies, takže formát je blízkým příbuzným kontejneru WebM.[1] Úkol měl jediný: dát tentýž obrázek v menším souboru než JPG a PNG, tedy než dva formáty, na kterých tehdy stály všechny weby.[1] Zná dva režimy zápisu, ztrátový a bezztrátový, uchovává alfa kanál, tedy údaj o průhlednosti každého bodu, umí nést animaci a pojme obrázek se stranou až 16 383 pixelů. Barvu popisuje osmi bity na kanál.[2]

AVIF je o dekádu mladší a stojí na novějším kodeku. Alliance for Open Media popsala ve specifikaci AV1 Image File Format, jak uložit jediný snímek AV1 do kontejneru HEIF, tedy do téhož, v němž iPhone drží fotky HEIC. Verze 1.2.0 tohoto dokumentu nese datum 16. října 2025 a určuje, co formát umí: 8 až 12 bitů na barevný kanál, širokou barevnou škálu, vysoký dynamický rozsah, alfa kanál a sekvence obrázků.[3]

Oba formáty tedy popisují přesně totéž: mřížku barevných bodů. Liší se tím, jak natěsno ji dokážou zabalit. MDN uvádí tento rozdíl jako medián naměřený na jedné sadě fotek: AVIF zmenší soubor JPG na polovinu, WebP mu ubere zhruba třicet procent.[2] Právě z tohoto rozdílu plyne všechno, co se při tomto převodu děje s velikostí souboru.

Přetáhni soubory AVIF na pole Přidat soubory nebo na něj klikni a vyber obrázky z disku. Pod polem stojí posuvník Nastavte kvalitu WebP, který startuje na 80 procentech. Jakmile ti kvalita sedí, stiskni tlačítko Převést.

Hotové obrázky stáhneš po jednom štítkem Stáhnout v řádku fronty, nebo všechny najednou tlačítkem Stáhnout vše. Vymazat vše vyprázdní celou frontu a štítek Odebrat z ní sundá jediný soubor.

Ve frontě vpravo každý soubor ukazuje svou velikost před převodem a po něm, spolu s rozdílem v procentech. Totéž shrnutí pro celou dávku stojí pod tlačítky: Celková vstupní velikost, Celková velikost po převodu a pod nimi řádek Zvětšeno nebo Ušetřeno podle toho, kterým směrem velikost šla.

Celá práce probíhá na tvém počítači. Kód stránky načte soubor AVIF, vykreslí ho na plátno prohlížeče, tedy na prvek, na který stránka maluje obrázky, a odtud zapíše WebP. Obrázek zůstává na tvém zařízení od prvního kliknutí až do konce a z paměti zmizí, jakmile zavřeš panel.

Pod převodníkem stojí přepínač formátů s nápisem AVIF na WebP. Kliknutí na kterýkoli ze dvou formátů otevře seznam a volba z něj tě přenese na stránku převodníku pro tuto dvojici.

Oba kodéry pracují na stejném principu. Každý z nich předpovídá obsah dalšího kousku obrázku podle sousedních kousků a ukládá jen rozdíl, a při ztrátovém zápisu zahazuje detaily, které oko při běžném prohlížení nezachytí. Rozdíl dělá přesnost té předpovědi.

WebP používá kodek VP8, který vznikl v roce 2008. AVIF stojí na kodeku AV1, mladším o dekádu. Těch deset let práce na předpovídání je v hotovém souboru vidět, a právě proto obrázek přenesený z AVIF do WebP zabere na disku víc místa než předtím.

Naše měření říká, kolik místa přibude. Tímto převodníkem jsme prohnali pět fotek a jednu grafiku s průhledným pozadím, všechny s posuvníkem ve výchozí poloze. Nejméně přibral široký banner stránky: ze 127,9 KB se stalo 142,9 KB, tedy o dvanáct procent víc. Fotka krajiny s rozměry 3840 na 2880 pixelů šla z 1,20 MB na 1,67 MB. Nejvíc přibrala grafika s průhledným pozadím, o pětasedmdesát procent.

Pod tlačítky se pak objeví řádek Zvětšeno a u něj počet kilobajtů i procento, o které celá dávka narostla. Posuvník kvality ti nad tím dává vládu: při nižším nastavení může soubor WebP vyjít lehčí než AVIF, ze kterého pochází.