Zjisti, jak snadno se tvůj text čte

Index čitelnosti Flesch měří, jak snadno se text čte. Rudolf Flesch vzorec zveřejnil v roce 1948 v článku A new readability yardstick[1]. Výsledek bývá mezi 0 a 100 a čím je vyšší, tím méně námahy čtení stojí.

Vzorec pracuje jen se dvěma veličinami: s průměrnou délkou věty ve slovech a s průměrným počtem slabik ve slově. Obě se dají spočítat bez porozumění obsahu. Dlouhé věty a dlouhá slova výsledek snižují.

Flesch nastavil čísla pro angličtinu. Pro češtinu je v roce 2021 znovu vypočítaly Klára Bendová a Silvie Cinková z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Univerzity Karlovy[2]. Tuhle verzi používá kalkulačka, a proto v poli Použitý vzorec stojí Bendová a Cinková (2021).

Podle Bendové a Cinkové se od 206,935 odečte 1,672násobek průměrné délky věty a 62,18násobek průměrného počtu slabik ve slově[2]. Vezmi text „Krátké věty pomáhají každému, kdo čte text v mobilu. Každý odstavec by měl odpovědět na jednu otázku, než začne další.“ Má 20 slov ve 2 větách, tedy 10 slov na větu, a 39 slabik. Délka vět ubere 1,672 × 10, tedy 16,72. Délka slov ubere 62,18 × 39 ÷ 20, tedy 121,25. Zůstane 69 bodů, úroveň Standardní, kterou Fleschova tabulka přiřazuje americkému 8. až 9. ročníku. S anglickým vzorcem by stejný text dostal jen 31,7 bodu. Kalkulačka výsledek zaokrouhluje na jedno desetinné místo.

Kalkulačka to počítá už během psaní. V panelu Index Flesch uvidíš Index Flesch, Úroveň, Slabiky na slovo a Použitý vzorec. Výsledek se objeví, jakmile má text aspoň tři slova. Kolik slov a vět text má, ti ukáže počítadlo slov a znaků.

České slovo má víc slabik než anglické, a anglický vzorec proto české texty podhodnocuje. Josef Slerka a Filip Smolík si v roce 2010 všimli, že s anglickými koeficienty se české texty snadno dostanou do záporných čísel[3].

Bendová a Cinková vyšly z paralelních textů, tedy z týchž knih a dokumentů v češtině a v angličtině. Použily korpus InterCorp s ručně přeloženými texty, rozdělený na 19 722 úseků po sto větách, a korpus CzEng 2.0 s texty z webu[2]. Nejdřív ověřily, že výsledky originálu a ručního překladu spolu úzce souvisejí: korelace byla 0,9. Pak dopočítaly oba koeficienty tak, aby česká verze dávala stejné výsledky jako anglická.

Na úvodech 312 nástrojů tohoto webu, napsaných v každém jazyce zvlášť, to vypadá takto: české slovo má v průměru 1,89 slabiky, anglické 1,41. S anglickým vzorcem mají české texty 33,7 bodu a anglické 73 bodů, s českým vzorcem 67,7 bodu.

Slabika má v češtině jádro: samohlásku, dvojhlásku ou, au, eu nebo slabikotvorné r, l a m. Kalkulačka proto napočítá ve slově vlk jednu slabiku, i když nemá žádnou samohlásku, a ve slově Brno dvě. Předložky k, s, v a z vlastní slabiku nemají, protože se vyslovují se slovem, které po nich následuje. Stejně k jádrům přistupuje i skript, se kterým Bendová a Cinková vzorec počítaly[2]. Celé rozdělení slov na slabiky, s číslem pro každý verš, ukáže dělení slov na slabiky.

Pravidla jsme ověřili na 3 000 nejčastějších českých slovech z filmových titulků[4], u každého proti výslovnosti ve Wikislovníku[5]. Před našimi opravami z 19. září 2026 kalkulačka počítala správně 96,1 % slov, po nich 99,5 %.

Věta končí tečkou, otazníkem, vykřičníkem nebo koncem řádku. Tečka za zkratkou jako např. nebo doc. a za řadovou číslovkou jako v 1. května větu neukončí. Číslo a webová nebo e-mailová adresa se počítají jako jedno slovo s jednou slabikou.

Word má okno Statistika čitelnosti, které se otevře po kontrole pravopisu a gramatiky. Zapíná se v nabídce Soubor, Možnosti, Kontrola pravopisu a mluvnice volbami S pravopisem kontrolovat i gramatiku a Zobrazit statistické údaje čitelnosti[11]. Ve Wordu pro Microsoft 365 v aktuálním kanálu vede cesta přes Domů, Editor a Statistiky dokumentů.

Nápověda Microsoftu uvádí jen anglické vzorce a upozorňuje, že u některých evropských jazyků Word ukazuje jen počty a průměry, ne čitelnost[11]. Kalkulačka nahoře počítá český text vzorcem Bendové a Cinkové.

Plugin Yoast SEO pro WordPress nabízí index Flesch pro osm jazyků a čeština mezi nimi není[12]. Výsledek pro český text tedy dostaneš v kalkulačce nahoře.

Ve vzorci Bendové a Cinkové ubere každé slovo navíc ve větě 1,672 bodu a každá slabika navíc ve slově 62,18 bodu. Věty tu váží víc než v anglickém vzorci, kde slovo navíc ubírá 1,015 bodu.

Ukazuje to odstavec z blogu a krátká zpráva z tabulky výše. Zpráva má 42,1 bodu, o 26,8 bodu méně než blog. Z toho 13,4 bodu jde na vrub delší větě a 13,5 bodu delším slovům.

Začni tím, že rozdělíš věty, které spojují víc myšlenek, a pak nahraď dlouhá slova: „provést kontrolu“ říká totéž co „zkontrolovat“. Počítadlo slov a znaků ti při úpravách ukáže průměrnou délku věty.

Podle tabulky, kterou Bendová a Cinková přebírají od Flesche, odpovídá pásmo 60 až 70 bodů úrovni Standardní a americkému 8. až 9. ročníku, tedy zhruba věku konce české základní školy[2]. U textu pro kohokoli, třeba u popisu výrobku nebo návodu, proto miř aspoň na 60.

Pro srovnání: úvody nástrojů tohoto webu mají v češtině průměrně 67,7 bodu. Text této stránky má ve stejné kalkulačce 59,9 bodu a jeho slovo má v průměru 1,99 slabiky.

Odborný text může být níž, protože jeho čtenář hledá podrobnosti a delší větu snese. Kolik času čtení zabere, spočítá kalkulačka doby čtení. Velmi krátký text, třeba titulek stránky, dostane výsledek, který skáče s každým slovem. U titulků a popisů záleží spíš na délce a tu změří kontrola meta titulku a popisu.

Ne spolehlivě. Bendová a Cinková porovnaly výsledky vzorců s testy porozumění na textech, které různí autoři přepsali do několika verzí. Souvislost mezi indexem a tím, jak čtenáři textu porozuměli, v těchto datech nenašly[2].

Slerka a Smolík naopak ukázali, že odhadovaná obtížnost učebnic roste s ročníkem, pro který jsou určené, a že výsledky u dalších textů odpovídají jejich účelu a stylu[3]. Index tedy dobře odliší snadný text od náročného, ale nezaručí, že konkrétní čtenář textu porozumí.

Vzorec vidí jen délku vět a slov. U textu na obrazovce ti kontrola kontrastu barev ukáže, jestli barva písma a pozadí splňuje úrovně WCAG. Použij výsledek k nalezení míst, která stojí za přepsání, a pak si je přečti očima svého čtenáře.