Převodník jednotek objemu – prohlédni si 260 jednotek

Napiš číslo do pole Převést z a v seznamu pod polem vyber jeho jednotku. Pod polem Převést na vyber jednotku, ve které chceš výsledek. Výsledek se objeví už během psaní. Funguje to i obráceně: když napíšeš číslo do pole Převést na, převodník dopočítá první pole.

Oba seznamy mají stejných 260 jednotek v 31 skupinách. Nahoře jsou nejpoužívanější, pak kuchyňské, staré české a staré rakouské. Následují metrické krychlové jednotky, litry, britské a americké míry, krychlové palce a stopy, lékárnické a námořní jednotky, sudy a láhve, staré jednotky dalších evropských zemí, japonské a čínské, starověké, biblické a dvě kuriozity.

Jednotku nemusíš hledat v seznamu. Napiš ji za číslo, třeba „5 kubíků“, „2 deci“ nebo „3 lžíce“, a převodník nastaví tuto jednotku v seznamu pod polem a napíše, kterou vybral. Rozumí i metru krychlovému bez horního indexu, tedy „m3“ nebo „m^3“, a tvarům jako „2 korce“ nebo „3 mázy“.

Některá slova označují víc jednotek. Existuje americký i britský galon a vědro mělo v Rakousku jiný objem než v Prusku. Když napíšeš číslo jen se slovem „galon“ nebo „vědro“, převodník vybere výchozí variantu a pod polem napíše, že v seznamu jsou i další. U starých jednotek, které nemají jednu hodnotu, ukáže řádek pod poli hodnotu, se kterou počítáme, a pokud ho prameny uvádějí, i rozsah.

Tlačítko Kopírovat výsledek zkopíruje číslo z pole Převést na a Vymazat vše vyprázdní obě pole.

Kubík, tedy metr krychlový, má 1 000 l. Metru krychlovému se hovorově říká kubík[1] a litr odpovídá krychlovému decimetru[2]. Proto má krychlový centimetr stejný objem jako mililitr[2]: stříkačka s ryskami v cm³ a odměrka v mililitrech ukazují totéž.

Mezi dvěma sousedními krychlovými jednotkami je krok tisíc, protože se najednou mění délka, šířka i výška. Metr má 10 decimetrů, takže do krychle o hraně jednoho metru se vejde 10 × 10 × 10 krychlí o hraně jednoho decimetru, tedy 1 000 dm³. Stejně tak má krychlový decimetr 1 000 cm³ a krychlový centimetr 1 000 mm³. U litrů je krok menší: hektolitr má 100 l, litr 10 decilitrů, decilitr 10 centilitrů a centilitr 10 mililitrů. Decilitru se v běžné řeči říká deci[2] a převodník tomu slovu rozumí, takže „2 deci“ jsou 0,2 l.

Vodoměr měří spotřebu v metrech krychlových, jak předepisuje evropská směrnice o měřidlech[3], takže 4 m³ na vyúčtování vody jsou 4 000 l. Pro objem zemního plynu se podle Mezinárodní energetické agentury používá bcm, miliarda kubických metrů, což je jeden kilometr krychlový[1]. Převodník rozumí zápisu „2 bcm“.

Hotovou tabulku kubíků v litrech najdeš v převodníku metrů krychlových na litry.

Převodník počítá lžíci jako 15 ml a lžičku jako 5 ml, protože tyto hodnoty platí ve většině zemí[4]. Dezertní lžičku počítá jako 10 ml. Když napíšeš číslo se slovem „lžíce“ nebo „polévková lžíce“, převodník vybere lžíci 15 ml a pod polem upozorní, že existují i jiné.

Hrnek žádný pevný objem nemá. Jeho velikost se pohybuje od miniaturních hrnečků na moka o obsahu 0,005 litru až po polévkové hrnky s 0,4 až 0,5 litru[5]. Převodník proto počítá hrnek jako americký cup, tedy půl americké pinty, 236,5882365 ml, a pod polem napíše, že jsou i jiné varianty. Na amerických nutričních etiketách se cup počítá jako 240 ml[6], Austrálie, Kanada a Nový Zéland měří metrickým cupem 250 ml[7] a Japonsko cupem 200 ml[8].

Americká lžíce má zhruba 14,79 ml, takže se od naší liší o necelá 2 %. Australská lžíce má 20 ml, tedy čtyři lžičky[4]. Americké recepty používají ještě dash, špetku (pinch) a smidgen, tedy 1/8, 1/16 a 1/32 lžičky. Žádný úřad tyto míry nestanoví[9] a špetka mezi prsty může být větší i menší.

Hotové hodnoty najdeš v převodníku cupů na ml, v převodníku lžic na ml a v převodníku lžiček na ml.

Americký galon má 3,785411784 l, protože je definovaný jako 231 krychlových palců, a britský galon 4,54609 l, tedy o pětinu víc[10]. Britský zákon o mírách a vahách definuje britský galon jako 4,54609 dm³[11].

Z toho vycházejí rozdíly menších jednotek. Americká pinta má zhruba 473,2 ml a britská zhruba 568,3 ml. Britský galon se dělí na 160 tekutých uncí a americký na 128[10], takže britská unce má zhruba 28,41 ml a americká zhruba 29,57 ml. Kvart je v obou soustavách čtvrtina galonu a gill čtvrtina pinty.

Spojené státy mají navíc míry pro sypké látky: suchou pintu, suchý kvart, peck a bušl. Bušl má 2150,42 krychlového palce, zhruba 35,24 litru[10]. Fifth, pětina galonu (zhruba 757 ml), byla v USA běžnou lahví lihovin až do roku 1980, kdy ji nahradila láhev 750 ml[12]. Galony na litry spočítá i převodník galonů na litry.

Britští a američtí lékárníci odměřovali léky v minimech a tekutých dramech, britští i v tekutých skrupulech[10]. Britský tekutý dram je osmina tekuté unce a minim šedesátina dramu[11]. Americký tekutý dram má zhruba 3,697 ml a americký minim zhruba 0,0616 ml.

Kapku farmaceuti zaokrouhlují na 0,05 ml, tedy 20 kapek na mililitr[13], a s touto hodnotou počítá i převodník. Skutečná kapka závisí na tekutině a kapátku, proto je výsledek v kapkách jen orientační a lék dávkuj podle příbalového letáku. Kapky na mililitry spočítá i převodník kapek na ml.

Krychlový palec má 16,387064 cm³, krychlová stopa 28,316846592 l a krychlový yard 764,554857984 l[10]. V USA se v krychlových palcích udává zdvihový objem motorů, často se zkratkou CID[14], takže motor 350 CID má 5,7354724 l. Převodník rozumí zápisu „350 CID“.

Z těchto jednotek vznikly míry některých oborů. Board foot je prkno tlusté jeden palec o straně jedné stopy, tedy 144 krychlových palců[15]. Cord je hranice palivového dříví 4 × 4 × 8 stop, tedy 128 krychlových stop[16][10]. Akr-stopa je voda, která by pokryla akr do výšky jedné stopy, zhruba 1 233,5 m³[10], a v akr-stopách se v USA udává objem nádrží[17]. Akr-palec je její dvanáctina. Americký úřad pro energetické informace (EIA) přepočítává ceny plynu za Ccf, sto krychlových stop, a za Mcf, tisíc krychlových stop[18]. Jeden Ccf má zhruba 2,83 m³.

Registrovaná tuna je jednotka objemu lodí a má 100 krychlových stop, tedy 2,8316846592 m³. S hmotností lodi nemá nic společného, i když se jmenuje tuna. V hrubých registrovaných tunách se udával celkový vnitřní objem lodi[19]. Frachtová tuna o 40 krychlových stopách slouží k výpočtu přepravného za náklad lehčí než mořská voda[20] a britská vodní tuna má 224 britských galonů[10].

Barel ropy se značí bbl a má 42 amerických galonů, tedy 158,987294928 l. Množství ropy se někdy udává i v tunách a jedna tuna ropy odpovídá většinou zhruba sedmi barelům[21]. V USA mají jiné barely jinou velikost: daň z piva se počítá z barelu 31 galonů a mnoho států stanoví barel pro kapaliny na 31,5 galonu[10].

Britský pivní barel má 36 britských galonů, tedy 163,65924 l. Firkin je čtvrtina barelu s 9 galony a dodává se v něm hlavně pivo typu cask ale, kilderkin je půl barelu a pin půl firkinu[22]. Hogshead na pivo má 54 britských galonů[22] a starý anglický hogshead na víno 63 vinných galonů, tedy čtvrtinu anglického vinného sudu tun[23]. Ve Francii zraje víno v sudech barrique z Bordeaux o 225 litrech a pièce z Burgundska o 228 litrech, feuillette jako polovina pièce má 114 litrů[24].

Láhev magnum má 1,5 litru, tolik jako dvě běžné láhve. Běžná láhev vína má 75 cl a poloviční láhev 37,5 cl[25].

Velké láhve šampaňského nesou jména biblických a historických postav. Jeroboam má 3 litry, rehoboam 4,5, metuzalém 6, salmanazar 9, baltazar 12 a nabuchodonozor 15. Ještě větší jsou šalamoun, kterému se říká i melchior, s 18 litry, primat s 27 a melchisedech s 30, tolik jako 40 běžných lahví[26].

Základní jednotkou dříví je plnometr, tedy metr krychlový vyplněný dřevní hmotou bez mezer. Prostorový metr (prm), někdy také prostorový metr rovnaný, představuje polena pečlivě naskládaná do krychle 1 × 1 × 1 metr. Sypaný prostorový metr (prms) je metr krychlový volně nasypaných polen, u kterého se mezery mezi poleny nijak nezmenšují[27]. Převodník počítá prostorový metr jako 1 m³, protože tolik místa hranice zabírá, a „plnometr“ nebo „plm“ chápe jako metr krychlový.

Kolik dřeva v prostorovém metru skutečně je, záleží na polenech. Jeden prostorový metr rovnaný odpovídá 0,6 až 0,8 plnometru a 1,4 až 1,7 sypaného prostorového metru[27]. Tyto přepočty převodník nedělá, protože závisí na dříví. Americký cord má zhruba 3,62 m³ a v Polském království se dříví měřilo v sągu o zhruba 2,58 m³[28].

Česká měrná soustava platila od roku 1268 a v roce 1765 ji za Marie Terezie nahradila rakouská[29]. Obilí se měřilo pražským korcem, který měl 4 věrtele, 16 měřiček, 32 achtlů a 48 pint. Nařízení z roku 1764 stanovilo korec na 93,54 litru a jako normál určilo nádobu vysokou 40,8 centimetru o průměru zhruba 54 centimetrů[30]. Korec i věrtel byly zároveň míry plochy[30][31].

Věrtel, jehož jméno pochází z německého Viertel neboli čtvrtina, byl čtvrtinou korce a prameny ho uvádějí s 23,40 litru. V českém chmelařství se jednotka jmenuje český věrtel a má přesně 23,25 litru[31].

Pinta se v Čechách připomíná už od 14. století a říkalo se jí také máz. Před 16. stoletím měla 0,956 litru, od 16. století 1,938 litru a od roku 1764 ji úřady stanovily na 1,90 až 1,91 litru. Pinta se dělila na 4 žejdlíky[32]. Žejdlíku se lidově říkalo hrneček a odpovídal přibližně dnešnímu půllitru: prameny uvádějí 0,4803 nebo 0,4765 litru[33]. Slovo žejdlík se do češtiny dostalo přes německý Seidel z latinské situly, tedy vědra. Staří Češi měli také kvart, čtvrtinu žejdlíku a šestnáctinu pinty, tedy něco přes desetinu litru. Anglický quart je čtvrtina galonu, takže je mnohem větší[34].

Když napíšeš číslo se slovem „pinta“, převodník vybere českou pintu a pod polem napíše, že v seznamu jsou i britská a americká. Staročeský kvart v seznamu není, takže „kvart“ převodník chápe jako americký kvart.

Rakouské neboli vídeňské míry platily v Čechách až do zavedení metrické soustavy, kterou zavedl zákon z 23. července 1871[35] s platností od 1. ledna 1876[36]. Máz se po roce 1765 dělil na 2 holby a 4 žejdlíky[37]. Podle vídeňských tabulek měl přesně 1,414724 litru, žejdlík se dělil na 2 pfiffy, krügel měl 3 pfiffy a vědro 40 mázů, tedy 56,589 litru[38].

Měřice bylo původně obecné slovo pro různé míry, například pro korec. Teprve po zavedení dolnorakouské soustavy v roce 1765 označovalo vídeňskou měřici s 61,49 litru[39]. Ve Vídni se měřice dělila na 16 mázlíků[38] a 30 měřic tvořilo mut[36]. Na Moravě se užívala i měřice s 53,55 litru, která měla 16 mázlíků po 3,347 litru[39][40]. Převodník zná vídeňský mázlík s 3,84292625 l.

Když napíšeš číslo se slovem „máz“, „vědro“ nebo „měřice“, převodník vybere vídeňskou míru a pod polem napíše, že v seznamu jsou i další. Ve starších českých pramenech ale máz může znamenat pintu s necelými dvěma litry, a pak v seznamu vyber českou pintu.

Německo a Švýcarsko

Prusko stanovilo v roce 1816 kvart na 64 pruských krychlových palců a šefl na obilí na 3072[41]. Bavorský zákon z roku 1869 určil bavorský máz jako 208. část bavorského šeflu[42]. Zákon Severoněmeckého spolku z roku 1868 dal starým jménům metrické hodnoty: půl litru se jmenovalo schoppen a 50 litrů šefl[43]. Ve Švýcarsku se dvanáct kantonů v konkordátu z roku 1835 dohodlo na společné soustavě a zavedlo ji v letech 1838 a 1839. Máz v ní měl 1,5 litru a saum 100 mázů. Metrická soustava platí v celém Švýcarsku od ledna 1877[44].

Polsko a Rusko

Polská reforma z roku 1764 stanovila korunní garniec na 3,77 litru a korzec na obilí měl 32 garnců[45]. V Rusku bylo vědro od roku 1835 stanoveno jako 30 ruských liber destilované vody[46], zhruba 12,3 litru, a 40 věder tvořilo bočku[47].

Francie, Španělsko, Portugalsko a Itálie

Pařížská pinta měla zhruba 0,952 litru a boisseau na obilí zhruba 12,7 litru[48]. Španělské tabulky z roku 1852 uvádějí pro Kastilii cántaru vína, zvanou také arroba, s 16,133 litru a fanegu obilí s 55,501 litru[49]. Portugalsko měřilo tekutiny v canadách po 1,4 litru a obilí v alqueirech po 13,8 litru[50]. Každý italský stát měl před sjednocením vlastní míry a úřední tabulky z roku 1877 je převedly na metrickou soustavu[51]. Ve Florencii měl barile vína 45,584 litru[52].

Velká Británie a Irsko

Před rokem 1824 měla Anglie několik galonů najednou. Pivní galon (ale gallon) měl 282 krychlových palců, tedy 4,621152048 l, a vinný galon 231 krychlových palců. Vinný galon přetrval jako americký galon[53]. Irsko počítalo galon jako 217,6 krychlového palce[54] a Skotsko měřilo pivo pintou o zhruba 1,7 litru[55], která byla skoro třikrát větší než anglická.

Gó má zhruba 180,4 ml. Japonský zákon o mírách a vahách z roku 1891 stanovil šó na 2401/1331 litru, zhruba 1,804 litru, a gó je jeho desetina. Jednotka to má deset šó a koku sto šó[56]. V gó se v Japonsku dodnes odměřuje rýže a saké[7].

Čínský zákon z roku 1929 staré míry zjednodušil: šeng má přesně litr, jednotka ke desetinu litru, tou 10 litrů a tan 100 litrů[57].

Římská amfora měla objem jedné římské krychlové stopy. Congius byl její osminou a sextarius šestinou congia. Dochované odměrné nádoby se navzájem liší a badatelé odhadují sextarius na 500 až 580 ml[58]. Převodník počítá amforu z římské stopy 0,296 m, stejné jako v převodníku jednotek délky, tedy jako cca 25,9 l. Obilí Římané měřili modiem o 2 a 2/3 congia, tedy třetinou amfory[58].

Řekové měřili víno a olej jednotkou xestés, která odpovídala římskému sextariu, a většími jednotkami: chús měl 6 xestů a metrétés 12 chúsů. Na obilí sloužil choinix se 2 xesty a medimnos se 48 choinixy[59].

V Egyptě byl základní mírou obilí hekat o zhruba 4,8 litru. Rhindův papyrus dělí hekat na 10 hinu a v seznamu najdeš tuto míru jako egyptský hin. Nejmenší míra, ro, byla 1/320 hekatu[60]. V Mezopotámii byla základní jednotkou sila o zhruba jednom litru a gur měl 300 sil[61].

V Bibli se obilí měří efou a tekutiny batem. Podle Bible 21 mají efa i bat stejnou míru, každá je desetinou chomeru (Ez 45,11), a deset batů tvoří kor (Ez 45,14). Omer je desetina efy (Ex 16,36). Poznámka k Ezechielovi uvádí, že chomer má asi 220 litrů[62]. Menšími mírami jsou sea, kab, hin a log[63].

Kolik přesně bat pojal, se jedním číslem říct nedá. Z poznámky Bible 21 vychází asi 22 litrů[62], ale Jewish Encyclopedia uvádí 36,44 litru[63]. Převodník počítá bat jako cca 22 l a pod poli ukáže rozsah z pramenů. Bible 21 v poznámkách přepočítává i menší míry: „mírka oleje“ v Lv 14,10 je hebrejský log s asi 0,3 litru a „čtvrt dížky“ ve 2 Kr 6,25 má také asi 0,3 litru[62]. Celá dížka tedy měla asi 1,2 litru, tolik jako kab, a v seznamu ji najdeš jako kab (dížka).

Bronzové moře v Šalomounově chrámu „mohlo pojmout 2 000 batů“ (1 Kr 7,26), podle poznámky asi 44 000 litrů. Na svatbě v Káně stálo šest kamenných nádob, „každá o obsahu dvou nebo tří měr“ (J 2,6), podle poznámky každá asi 75 až 115 litrů[62]. V řeckém textu jde o metrétés[64]. V podobenství o nepoctivém správci dluží dlužníci „sto sudů oleje“ a „sto měr pšenice“ (L 16,6–7)[62], v řeckém textu sto batů a sto korů[64].

Podle Matoušova evangelia se lampa nerozsvěcí, „aby ji postavili pod vědro“ (Mt 5,15), a v podobenství o kvasu žena zadělala kvas „do tří měřic mouky“ (Mt 13,33)[62]. V řeckém textu stojí místo vědra modios[64]. Ve Zjevení se za denní mzdu prodává „jen mírka pšenice“ (Zj 6,6)[62] a v řeckém textu je to choinix[64], který najdeš ve skupině Starověké Řecko.

Olympijský bazén slouží v médiích jako hovorová míra velkého množství vody. Je dlouhý 50 m a široký 25 m a při hloubce 2 m pojme 2500 m³ vody[65]. Australané porovnávají vodu s přístavem v Sydney: jeden sydharb má zhruba 562 gigalitrů[66], tedy cca 220 000 olympijských bazénů.