Převodník jednotek délky – prohlédni si 302 jednotek

Napiš číslo do pole Převést z a v seznamu pod polem vyber jeho jednotku. Pod polem Převést na vyber jednotku, ve které chceš výsledek. Výsledek se objeví už během psaní. Funguje to i obráceně: když napíšeš číslo do pole Převést na, převodník dopočítá první pole.

Oba seznamy mají stejných 302 jednotek ve 30 skupinách. Nahoře jsou nejpoužívanější, pak staré české, staré rakouské a biblické. Následují metrické, imperiální a americké, technické, námořní, astronomické a fyzikální jednotky, staré jednotky dalších evropských zemí, japonské a čínské, starověké a dvě kuriozity.

Jednotku nemusíš v seznamu hledat. Napiš ji za číslo, třeba „6 stop“ nebo „3 lokte“, a převodník ji v seznamu pod polem nastaví a napíše, kterou vybral. Rozumí i skloňovaným tvarům s přídavným jménem, například „5 pražských loktů“ nebo „2 vídeňské sáhy“.

Některé názvy patří více jednotkám, protože loket, sáh nebo prut měly v každé zemi a době jinou délku. Když napíšeš jen „3 lokte“, převodník vybere pražský loket a pod polem upozorní, že v seznamu jsou i další lokte. Stejně to funguje se sáhy, pruty, provazci a stadii.

Mnoho starých jednotek nemá délku, na které by se všichni shodli, protože se původní etalony ztratily nebo si prameny odporují. Když takovou jednotku vybereš, řádek pod poli ukáže hodnotu, se kterou počítáme, a rozpětí, které uvádějí prameny. Výsledek pak má jen tolik číslic, kolik prameny dovolují.

Tlačítko Kopírovat výsledek zkopíruje číslo z pole Převést na a Vymazat vše vyprázdní obě pole.

Palec (anglicky inch) má přesně 2,54 cm, tedy 25,4 mm. Takto je definovaný od roku 1959 a říká se mu také coul, z německého Zoll[1]. Stopa má 30,48 cm, yard 91,44 cm a míle 1 609,344 m.

V palcích se po celém světě udávají rozměry instalačních trubek, pneumatik a úhlopříček displejů[1]. V Česku se palec značí dvojitou primou ″[1] a pole ji přijme, takže „55″“ dá 139,7 cm. Rozumí i coulům: „12 coulů“ je 30,48 cm.

Palce převedeš na centimetry vynásobením číslem 2,54 a zpátky vydělením stejným číslem. Tabulky jednotlivých dvojic najdeš v převodníku palců na cm, v převodníku stop na cm a v převodníku mil na km.

Metr je základní jednotka délky v soustavě SI. Od roku 1983 je definovaný pomocí rychlosti světla: metr je vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy[2].

Ve škole se jednotky řadí od největší po nejmenší: kilometr (km), metr (m), decimetr (dm), centimetr (cm) a milimetr (mm). Mezi decimetrem, centimetrem a milimetrem je vždy desetinásobek, mezi metrem a kilometrem tisícinásobek. Při převodu proto jen posouváš desetinnou čárku: 3,5 m je 350 cm a 42 cm je 0,42 m.

Menší než milimetr jsou mikrometr, kterému se říká také mikron, a nanometr, tisícina a miliontina milimetru. Pro ně jsou tu převodník mikronů na mm a převodník nm na mm. Nejnovější předpony ronto a quecto pro velmi malé hodnoty a ronna a quetta pro velmi velké byly přijaty v roce 2022[3]. Ångström je desetina nanometru. Myriametr má 10 km, stejně jako skandinávská míle, kterou ve Švédsku a v Norsku používají od roku 1889[4].

V Rakousku-Uhersku zavedl metrickou soustavu zákon z 23. července 1871 s platností od 1. ledna 1876. Jako etalon schválil zákon kopii metru č. 15, která je o 0,0000009 m delší než metr v Sèvres[5].

Český, pražský neboli staroměstský loket platil pro celé Království české od roku 1268, za Přemysla Otakara II., a měřil 59,3 cm. Loket měl 3 pídě, 30 prstů nebo 120 zrn a staročeský sáh 3 lokte[6]. Převodník počítá pražský loket (český loket) jako cca 59,3 cm a český sáh jako cca 177,8 cm.

Železné etalony českého lokte jsou dodnes nejméně na šesti místech v Čechách: na zdi věže Novoměstské radnice a na vratech Hradčanské radnice v Praze, v ostění vrat radnice v Mělníku, kde je vedle i loket vídeňský, v pilířích radnic v Litoměřicích a v Litomyšli a vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem[6].

Píď byla v Čechách třetina lokte, asi 19,7 cm. Ze slova píď pochází rčení „neustoupit ani o píď“ i sloveso „dopídit se“, tedy dosáhnout něčeho po malých kouscích[7]. Palec se v Rakousku sjednotil patentem Marie Terezie z roku 1756 na 26,34 mm, v Praze se ale dál používal „římský“ palec o délce 24,69 mm[1]. Podle něj počítá převodník český palec: cca 2,47 cm.

Provazec byl podle nařízení Přemysla Otakara II. z roku 1268 dlouhý 42 loktů. Po požáru zemských desek v roce 1541 se ustanovil na 52 českých loktů[8], a proto má seznam provazec (42 loktů), cca 24,91 m, i provazec (52 loktů), cca 30,82 m. Horníci měřili v látrech: české látro mělo 3½ českého lokte, 207,445 cm[9]. Prut měl několik podob. Ve 13. století ho Přemysl Otakar II. zavedl s délkou asi 4,78 m, tedy přibližně 8 loktů, ve 14. století měřil asi 2,92 m a Hájkova kronika uvádí prut dlouhý 621 m[10]. Převodník počítá český prut jako cca 4,742 m.

Pět provazců tvořilo hon. Podle zemských desek měl 260 loktů, 153,8 m, a podle Hájkovy kroniky 210 loktů, 124,2 m[11]. Převodník počítá český hon s hodnotou ze zemských desek. Ani česká míle neměla jednu délku. International Critical Tables z roku 1926 jí dávají 7,003 km[12], staročeský sáh se do ní vešel 4 200krát, což dává asi 7,47 km[13], a podle Hájkovy kroniky měla 60 honů, 7 450,38 m[14]. Převodník počítá českou míli jako cca 7,003 km a pod poli ukáže rozpětí.

Od 1. ledna 1765 platila v Čechách rakouská soustava, kterou zavedla Marie Terezie, až do metrické soustavy v roce 1876. Jejím základem byl vídeňský sáh o 6 střevících, tedy stopách, 1,89648384 m, a rakouská míle měla 4 000 vídeňských sáhů, 7 585,936 m[15]. V seznamu je to rakouská poštovní míle.

Bible měří v loktech, pídích, dlaních a prstech, ale nikde neříká, jak dlouhý byl loket. Hebrejský loket měl 2 pídě, každá píď 3 dlaně a každá dlaň 4 prsty, tedy 24 prstů[16]. Bible 21 v poznámkách přepočítává míry na metry a jeden loket bere jako asi 46 cm[17]. Archa z 1. Mojžíšovy 6,15, která „bude 300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká“, tak v poznámce měří asi 138 × 23 × 14 m[17].

Převodník počítá biblický loket jako cca 45,7 cm a pod poli ukáže rozpětí pramenů od 0,44 m do 0,525 m. Archa je s ním dlouhá cca 137 m. Goliáš „byl vysoký šest loktů a píď“ (1 Samuelova 17,4), podle poznámky Bible 21 téměř 3 m[17].

Dlaň, píď, prsty a měřicí tyč

V Bibli 21 má stůl kolem dokola „na dlaň širokou obrubu“ (2. Mojžíšova 25,25), náprsník je „na píď dlouhý a na píď široký“ (2. Mojžíšova 28,16) a sloupy chrámu měly stěny „na 4 prsty silné“ (Jeremjáš 52,21). Poznámky k těmto veršům uvádějí asi 7,5 cm, 23 × 23 cm a 8 cm[17]. V seznamu jsou biblická dlaň, biblická píď a biblický prst. Když napíšeš „4 prsty“, převodník vybere biblický prst.

Ezechielova tyč „byla dlouhá 6 loktů (počítaje lokty o dlaň delší)“ (Ezechiel 40,5). Poznámka Bible 21 jí dává asi 3,15 m a dlouhému lokti 52,5 cm[17]. Takový loket byl k obyčejnému v poměru 7 : 6[16], a převodník proto počítá dlouhý loket (Ezechiel) jako cca 53,3 cm a měřicí prut (Ezechiel) jako cca 3,2 m. Rabíni v Talmudu používali ještě jiný loket: podle Zuckermannova výpočtu měl šest dlaní po 9,34 cm, asi 56 cm[16], a s touto hodnotou převodník počítá talmudický loket.

Sobotní cesta, hony a míle

Apoštolové se vrátili do Jeruzaléma od Olivetské hory „na vzdálenost sobotní cesty“ (Skutky apoštolské 1,12), podle poznámky asi 1 km[17]. Byla to vzdálenost, kterou směl Žid v sobotu ujít, 2 000 loktů[16], a převodník počítá sobotní cestu jako cca 914 m.

Emauzy jsou v Bibli 21 „vzdálené od Jeruzaléma šedesát honů“ (Lukáš 24,13), v poznámce asi 11 km[17]. V řeckém textu stojí šedesát stadií[18]. Starý český hon byl ale kratší než stadium, a „60 honů“ proto dá v převodníku jen cca 9,228 km. Pro biblický text napiš „60 stadií“ a převodník vybere attické stadium: cca 11,1 km.

„Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě,“ říká Matouš 5,41[17], a v řeckém textu je μίλιον[18], římská míle, kterou převodník počítá jako cca 1 480 m. Před Pavlovým ztroskotáním námořníci „spustili olovnici a naměřili dvacet sáhů“ a pak „patnáct sáhů“ (Skutky apoštolské 27,28), podle poznámky asi 37 m a 27 m[17]. V řeckém textu je orgyia[18], takže převodník dá cca 37 m a cca 27,8 m.

Ježíšovi rodiče „ušli den cesty“, než ho začali hledat mezi příbuznými (Lukáš 2,44)[17]. Tato vzdálenost neměla pevnou délku. Talmud ji pro člověka, který jde obvyklým krokem, určuje jako deset parasangů neboli 80 000 loktů[16], a tak převodník počítá den cesty: cca 37 km.

Ve Spojených státech a zčásti ve Spojeném království se běžně měří v palcích, stopách, yardech a mílích. Další jednotky přežily jen v jednom oboru.

V anglicky mluvících zemích se výška koní měří v dlaních a jedna dlaň má 4 palce, 10,16 cm. V zápisu „15.2 hh“ počítá číslice za tečkou palce: je to 15 dlaní a 2 palce, tedy 62 palců[19]. Pole čte zápis stejně a dá 157,48 cm. Furlong, osmina míle, 201,168 m, se dodnes používá na dostizích ve většině anglicky mluvících zemí[20] a na míle ho převedeš v poli výše.

Měřický řetěz (chain) má 66 stop, 20,1168 m, a anglický prut (rod) 16,5 stopy, 5,0292 m[21]. Americká zeměměřická stopa má 1200/3937 m. NIST ji zrušil: 31. prosinec 2022 byl posledním dnem, kdy se měla používat, a od 1. ledna 2023 ji nahradila mezinárodní stopa o délce 0,3048 m[22]. Seznam ji ponechává spolu s americkou zeměměřickou mílí kvůli starším měřením. V průmyslu má mil (tisícina palce) 0,0254 mm[21].

Námořní míle má přesně 1 852 m. Nepatří do soustavy SI a používá se v letecké a námořní navigaci a v zákonech a smlouvách, které se jí týkají. Jedna standardní značka neexistuje: používá se M, nmi a v letectví hlavně NM nebo Nm. Značka nm se plete s nanometrem[23], a pole ji proto čte jako nanometr. Námořní míli dostaneš zápisem „2 NM“ nebo „2 nmi“, například 12 námořních mil je 22,224 km.

Uzel je jednotka rychlosti, jedna námořní míle za hodinu[23]. Námořní liga má 3 námořní míle, 5 556 m[24].

Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za jeden juliánský rok: 9 460 730 472 580,8 km, tedy asi 9 bilionů kilometrů[25]. Pole rozumí zápisu „4,2 světelného roku“ a převodník světelných let na km počítá oběma směry.

Astronomická jednotka (au) má přesně 149 597 870,7 km. Tuto hodnotu stanovila Mezinárodní astronomická unie v roce 2012 a odpovídá přibližně průměrné vzdálenosti Země od Slunce[26]. Světelný rok má asi 63 241 astronomických jednotek a parsek asi 3,262 světelného roku[25]. Vzdálenosti ve Sluneční soustavě převedeš také v převodníku AU na km.

Světlo urazí astronomickou jednotku asi za 8,32 minuty, proto má seznam i světelnou sekundu, minutu, hodinu a den. V telekomunikacích se počítá i se světelnou milisekundou, asi 299,8 km, a světelnou mikrosekundou, asi 299,8 m[25].

Poloměry Země, Jupiteru a Slunce v seznamu jsou nominální hodnoty, které Mezinárodní astronomická unie stanovila v roce 2015 pro převody: rovníkový poloměr Země má 6 378,1 km, Jupiteru 71 492 km a Slunce 695 700 km[27]. Skupina Fyzikální obsahuje dvě konstanty CODATA 2022: Bohrův poloměr, cca 5,291772105 × 10⁻¹¹ m[28], a Planckovu délku, cca 1,616255 × 10⁻³⁵ m[29]. Obě hodnoty pocházejí z měření s nejistotou, a převodník je proto bere jako přibližné.

Římská míle, latinsky mille passus, měla tisíc dvojkroků[30]. Jeden dvojkrok měl 5 římských stop, a míle tedy 5 000 stop[31]. S římskou stopou o délce 296 mm[31] počítá převodník římskou míli jako cca 1 480 m.

Stadium mělo 600 stop, ale v různých místech antického světa bylo různě dlouhé, od 160 do 210 m[32]. V seznamu jsou attické stadium, olympijské stadium a Eratosthenovo stadium.

Hérodotos určuje perský parasang jako 30 stadií a Xenofón mu dává stejnou délku, v 6. století n. l. ale Agathiás napsal, že Peršané jeho doby počítají jen 21 stadií[33]. Převodník počítá parasang jako cca 5,5 km.

Egyptský královský loket měl 7 dlaní po 4 prstech a asi 52,5 cm. Měřítka této délky se našla v hrobce Maji, Tutanchamonova pokladníka, v Sakkáře a v hrobce Chaa v Thébách[34]. Převodník počítá královský egyptský loket jako cca 52,5 cm.

V Mezopotámii měl loket (kuš) 30 prstů (šu-si), rákos (gi) 6 loktů a nindan 12 loktů[35]. Převodník počítá sumerský loket (kuš) jako cca 50 cm.

V Polsku platil od roku 1565 v celé zemi krakovský loket[36]. V Prusku měla od roku 1816 rýnská stopa 12 palců, prut (Rute) 12 stop a míle 2 000 prutů[37]. Ve Francii stanovil zákon z roku 1799 metr na přesně 443,296 pařížské linie[38], a převodník z toho počítá francouzské míry: pařížská stopa (pied du roi) má zhruba 32,4839 cm a pařížský sáh (toise) zhruba 1,94904 m.

Italské jednotky pocházejí z úředních tabulek z roku 1877, které převáděly staré míry na metrickou soustavu[39]. V Rusku stanovil Petr Veliký aršín na přesně 28 anglických palců[40], 71,12 cm, a versta má 1,0668 km. Před rokem 1889 měla švédská míle asi 10 689 m a norská asi 11 298 m[4].

Japonské šaku má přesně 10/33 m, zhruba 30,303 cm, jak ho stanovil zákon z roku 1891[41]. Čínské čchi (chi) tržní soustavy je třetina metru a li téže soustavy má 500 m[42]. V Hongkongu má chek 0,371475 m[43]. Všechny tři se píšou stejným znakem 尺, takže výsledek záleží na tom, z jaké země text pochází.

Pařížský bod (velikosti obuvi) má přesně dvě třetiny centimetru. V kontinentální Evropě udává velikost bot délku kopyta v pařížských bodech a kopyto bývá o 2 až 2,5 bodu delší než chodidlo[44]. Bota velikosti 42 má tedy kopyto dlouhé zhruba 28 cm.

Smoot je žertovná jednotka z MIT. V říjnu 1958 položili spolužáci z bratrstva Olivera Smoota, vysokého 5 stop a 7 palců, opakovaně za sebou na most Massachusetts Avenue mezi Bostonem a Cambridge. Most měřil 364,4 smootu „plus minus ucho“[45], zhruba 620,1 m, a jeden smoot má 170,18 cm.