Převodník Base64 na obrázek

Base64 zapisuje binární data, tedy i hotový obrázkový soubor, jako řetězec obyčejných textových znaků. Převod postupuje po třech bajtech. Bajt má osm bitů, zatímco jediný znak Base64 jich nese šest. Tři bajty souboru se proto vejdou přesně do čtyř textových znaků. Abeceda má 64 pozic: velká písmena od A do Z, malá od a do z, číslice od 0 do 9 a k tomu plus a lomítko. Když na konci chybí bajty do plné čtveřice znaků, volná místa zabere znak rovná se.[1]

Takto se přenášejí přílohy elektronické pošty a stejně tak se obrázek dostane přímo do kódu stránky, bez samostatného souboru na serveru.[2]

Samotný řetězec zatím neříká, co představuje. To řekne až adresa data URI, jejíž stavbu popisuje dokument RFC 2397 ze srpna 1998. Má podobu data:[typ][;base64],data. U obrázku PNG vypadá začátek takto: data:image/png;base64, — a hned za čárkou následuje vlastní řetězec. Když typ chybí, příjemce předpokládá, že dostal obyčejný text.[3]

Prohlížeče dnes blokují otevírání adres data: v hlavním okně, protože se tímto způsobem šířily phishingové stránky.[4] Obrázek uložený v takové adrese si tedy prohlédneš v kódu, který ho obsahuje, nebo v nástroji, který tuto adresu přečte. Stačí vložit řetězec do pole výše a stisknout tlačítko Dekódovat.

Vlož řetězec do pole Base64 na levé straně a stiskni tlačítko Dekódovat. Obrázek se objeví v kartě Náhled obrázku a pod ním zůstane tlačítko Stáhnout, které soubor uloží na disk pod názvem dekodovany-obrazek. Tlačítko Vymazat vše vyprázdní pole i náhled najednou.

Prefix data:image/png;base64, můžeš vložit spolu s řetězcem, nebo ho nechat v kódu, ze kterého kopíruješ. Bez prefixu přečte převodník prvních osmnáct bajtů dat a rozpozná formát podle signatury samotného souboru. Na tomto rozpoznání závisí přípona staženého souboru: obrázek BMP se uloží jako dekodovany-obrazek.bmp a ikona webu jako dekodovany-obrazek.ico.

Řetězec zkopírovaný ze zdrojového kódu e-mailu bývá zalomený po 76 znacích a převodník ho přečte právě v této podobě. Standard, podle kterého prohlížeče čtou Base64, nařizuje nejprve odstranit z dat všechny bílé znaky, tedy i mezery a konce řádků.[5] Řetězec vložený na tucet řádků dá stejný obrázek jako řetězec vložený na jediný řádek.

Celá práce probíhá na tvém počítači. Řetězec zůstává v paměti otevřené karty, soubor vzniká na tvém zařízení a po zavření stránky obojí zmizí z paměti prohlížeče.

Nad poli stojí přepínač formátů s nápisem Base64 na JPG. Kliknutí na kterýkoli z obou formátů otevře seznam a volba z něj tě přenese na stránku převodníku pro tuto dvojici. Opačný směr, tedy zápis hotového souboru jako řetězce znaků, obstará převodník obrázku na Base64.

Textový zápis potřebuje čtyři znaky na každé tři bajty, takže řetězec zabere víc místa než data, která popisuje. Výpočet je krátký: počet bajtů vydělíš třemi, výsledek zaokrouhlíš nahoru a vynásobíš čtyřmi.

Z tohoto vzorce vycházejí dvě čísla, která ukazují měřítko. Ikona webu váží 2 678 bajtů a po zakódování dá 3 572 znaků. Fotografie o rozměrech 1920 na 1280 pixelů váží 476 485 bajtů a její textový zápis má 635 316 znaků. Přírůstek činí pokaždé zhruba třetinu, tedy asi 33 procent.[2] Přesně o tolik naroste i soubor se styly nebo šablona zprávy, do nichž se takový obrázek vloží.

Base64 data přenáší a nic v nich nemění. Po dekódování dostaneš soubor bajt po bajtu shodný s tím, který byl kdysi zakódován. Ověřili jsme to na osmi souborech různých formátů, když jsme porovnali jejich kontrolní součty před zakódováním a po zpětném přečtení.

Délku řetězce omezuje samotný prohlížeč. Chromium a Firefox dnes přijímají adresy data: do 512 MB a Safari do 2048 MB. Ve Firefoxu se tato hranice posunula dvakrát. Verze 97 ji zvedla z 256 KB na 32 MB. Verze 136 ji dovedla k dnešním 512 MB.[4]