Převodník BMP na AVIF

BMP ukládá obrázek tak, že každý pixel dostane v souboru vlastní místo. Microsoft ho definoval jako bitovou mapu nezávislou na zařízení, aby stejný obrázek mohl putovat mezi počítači a programy, a tuhle úlohu plní dodnes.[1]

Microsoft popisuje stavbu takového souboru bez okolků: nejdřív hlavička s velikostí souboru a místem, kde obraz začíná, za ní druhá hlavička s rozměry a počtem bitů na pixel a nakonec surové pole bodů.[2] Nejběžnější varianta používá 24 bitů na pixel, tedy po jednom bajtu na červenou, zelenou a modrou. Takový zápis uchovává hodnotu každého pixelu celou, soubor je proto těžký. Jeho obsah přečtou i programy staré desítky let.

AVIF vychází z úplně jiné myšlenky: je to komprese videokodeku AV1 použitá na jediný snímek. Alliance for Open Media shrnula její pravidla ve specifikaci AV1 Image File Format, jejíž verze 1.2.0 nese datum 16. října 2025.[3] Formát zvládne 8 až 12 bitů na barevný kanál, široký barevný rozsah, alfa kanál i sekvence snímků, tedy animaci. Obraz zapisuje ztrátově i bezztrátově, podle nastavení.

Přetáhni soubory BMP na pole Přidat soubory nebo na něj klikni a vyber obrázky z disku. Posuvník Nastavte kvalitu AVIF přijímá hodnoty od 60 do 95 procent a stojí ve výchozím stavu na 80. Pak stiskni tlačítko Převést.

Hotové obrázky stáhneš po jednom tlačítkem Stáhnout u řádku fronty nebo najednou tlačítkem Stáhnout vše. Vymazat vše frontu vyprázdní a popisek Odebrat u řádku z ní sundá jediný soubor.

Ve frontě vpravo ukazuje každý soubor velikost před převodem a po něm i s rozdílem v procentech. Stejný souhrn za celou dávku stojí pod tlačítky, na řádku Ušetřeno.

Samotný zápis obstarává libavif, tedy kodér z projektu Alliance for Open Media, přeložený do WebAssembly a spuštěný na tvém počítači. Prohlížeče dnes AVIF čtou bez doplňků, zapisovat ho z plátna zatím neumějí: 4. září 2026 jsme vyzkoušeli Chrome 152, Edge 152 a Firefox 153 a každý z nich na takový požadavek vrátil soubor PNG. Dokumentace MDN tohle chování popisuje výslovně — u formátu, který prohlížeč nezná, dostaneš PNG a žádné upozornění.[4]

Vlastní kodér zapisuje AVIF nezávisle na prohlížeči a obrázek zůstává na tvém zařízení.

Pod převodníkem stojí přepínač formátů s nápisem BMP na AVIF. Kliknutí na kterýkoli z obou formátů otevře seznam a výběr z něj tě přenese na stránku převodníku pro danou dvojici. Všechny dvojice z této skupiny jsme sesbírali také na stránce podkategorie Změna formátu.

Velikost souboru BMP se dá spočítat dopředu a výsledek nezávisí na tom, co je na obrázku vidět. Každý pixel zabírá tři bajty a každý řádek obrazu se doplňuje nulami do celých čtyř bajtů; dokumentace Microsoftu na to dává hotový vzorec.[5] K tomu přibude 54 bajtů hlavičky.

Projděme si to na fotografii 3000 na 2000 pixelů. Jeden řádek má 3000 pixelů po třech bajtech, tedy 9 000 bajtů. Při této šířce se nic doplňovat nemusí. Řádků je 2000, takže samotné pixely zaberou 18 000 000 bajtů. I s hlavičkou váží soubor 18 000 054 bajtů, tedy 17,2 MB v zápisu, který používá i souhrn v nástroji.

AVIF přistupuje ke stejnému obrázku jinak. Kodér předpovídá obsah dalších úseků podle sousedních a ukládá jen rozdíl; ve ztrátovém režimu navíc zahazuje detaily, které oko při běžném prohlížení nezachytí. Průvodce MDN uvádí, že při srovnatelné kvalitě váží soubor AVIF zhruba polovinu toho, co JPEG, a proti WebP je mediánová úspora 50 ku 30 procentům.[6] Proti BMP, který nekomprimuje vůbec nic, je odstup podstatně větší. Když se má soubor otevřít i ve starších prohlížečích, stejný obrázek připraví převodník BMP na WebP.

Naše fotografie 3000 na 2000 pixelů vyšla z převodníku s 603,6 KB při výchozí poloze posuvníku. Pod tlačítky se pak objeví řádek Ušetřeno a u něj počet megabajtů i procento, o které soubor zhubl.